From e50cd7faa044acc2be395b9ce12bccb2e21e434d Mon Sep 17 00:00:00 2001 From: Martin Mares Date: Fri, 12 Jan 2007 23:26:16 +0100 Subject: [PATCH] Ruzne typograficke drobnosti. --- 4-ght/4-ght.tex | 11 ++++------- 5-mst/5-mst.tex | 8 ++++---- 8-qheap/8-qheap.tex | 7 ++----- all/preprocess | 2 +- sgr.tex | 10 ++++++++-- 5 files changed, 19 insertions(+), 19 deletions(-) diff --git a/4-ght/4-ght.tex b/4-ght/4-ght.tex index 6e599c6..edd3578 100644 --- a/4-ght/4-ght.tex +++ b/4-ght/4-ght.tex @@ -53,7 +53,7 @@ Pak $\d(e)$ je minim \proof Buï $W$ minimální $xz$-øez. -\centerline{\epsfysize=1.5cm\epsfbox{4-ght-rez.eps}} +\fig{4-ght-rez.eps}{5cm} \noindent Vrchol $y$ musí být v~jedné z~komponent, BÚNO v~komponentì s~$x$. Pak ale $r(y,z) \le c(W)$, proto¾e $\d(W)$ je také $yz$-øez. Tedy $\min(r(x,y),r(y,z)) \le r(x,z)$.\qed @@ -183,10 +183,9 @@ hrany, kter do $v_1$ \ hrana, která z~nìj vedla do mno¾iny $V\setminus W$, pøípadnì ¾ádná, pokud do této mno¾iny ¾ádná hrana nevedla.} -\medskip -\centerline{\epsfysize=2cm\epsfbox{4-ght-g1g2.eps}} +\fig{4-ght-g1g2.eps}{0.9\hsize} -Dále vytvoøíme mno¾iny vrcholù $R_1=R \cap \overbrace W$ a $R_2=R \cap W$. Dle indukèního +Dále vytvoøíme mno¾iny vrcholù $R_1=R \cap \overline W$ a $R_2=R \cap W$. Dle indukèního pøedpokladu ($R_1$ i $R_2$ jsou men¹í ne¾ $R$) existuje \PGHT{} $T_1=((R_1,F_1),C_1)$ pro $R_1$ na $G_1$ a $T_2=((R_2,F_2),C_2)$ pro $R_2$ na $G_2$. @@ -231,9 +230,7 @@ Proto $s$ a $t$. Pøitom ale separuje $r_1$ a $r_2$, tak¾e musí separovat buï $s$ a $r_1$, nebo $t$ a $r_2$. BÚNO nech» $X$ separuje $s$ a $r_1$. -\medskip -\centerline{\epsfysize=2.2cm\epsfbox{4-ght-rezx.eps}} -\smallskip +\fig{4-ght-rezx.eps}{12cm} Podívejme se nyní na \PGHT{} $T_1$ (víme, ¾e ten je korektní) a naleznìme v~nìm nejlevnìj¹í hranu $e$ na cestì spojující $s$ a $r_1$. Tato hrana definuje øez $\d(U)$, co¾ je minimální $sr_1$-øez, podle HTL i v~celém~$G$. Proto¾e $\d(X)$ je $sr_1$-øez, diff --git a/5-mst/5-mst.tex b/5-mst/5-mst.tex index 2f41c3b..883e1cc 100644 --- a/5-mst/5-mst.tex +++ b/5-mst/5-mst.tex @@ -151,7 +151,7 @@ $\(T_{min},e',e)$ a t co¾ je spor. \qed -\centerline{\epsfysize=3cm\epsfbox{02.eps}} +\fig{02.eps}{3cm} \s{Èervené lemma:} Je-li hrana~$e$ kdykoliv algoritmem obarvena na~èerveno, pak $e\not\in T_{min}$. @@ -163,7 +163,7 @@ Hrana~$e$ byla nejtì¾¹ co¾ je spor. \qed -\centerline{\epsfysize=4cm\epsfbox{03.eps}} +\fig{03.eps}{4cm} \s{Bezbarvé lemma:} Pokud existuje nìjaká neobarvená hrana, lze je¹tì pou¾ít nìkteré z~pravidel. @@ -176,12 +176,12 @@ do~nich neexistují ¾ádné lehké hrany, tak¾e hrana $e$ je nejdra¾¹í na~cyklu tvoøeném modrou cestou a~touto hranou a mohu na ni pou¾ít èervené pravidlo. -\centerline{\epsfysize=3cm\epsfbox{04.eps}} +\fig{04.eps}{3cm} \:$y \notin M$: Tehdy øez $\delta(M)$ neobsahuje ¾ádné modré hrany a alespoò jednu, která není èervená (konkrétnì hranu~$e$), tak¾e na~tento øez mù¾eme pou¾ít modré pravidlo. -\centerline{\epsfysize=3cm\epsfbox{05.eps}} +\fig{05.eps}{3cm} \endlist \qed diff --git a/8-qheap/8-qheap.tex b/8-qheap/8-qheap.tex index 9d88e93..e74002a 100644 --- a/8-qheap/8-qheap.tex +++ b/8-qheap/8-qheap.tex @@ -4,9 +4,6 @@ \def\pnromanp{(\nroman)} \def\pnromanap{(\nroman ')} -% Vlozeni obrazku {obrazek}{popisek} -\def\nosizefigure#1#2{\bigskip\vbox{\centerline{\epsfbox{#1}}\smallskip\centerline{#2}}\bigskip} - \input ../sgr.tex \prednaska{8}{Q-Heaps}{} @@ -95,8 +92,8 @@ p prvku a z~rankù u¾ odvodíme i ostatní operace. \s{Pøíklad:} -\nosizefigure{trie.eps}{Trie. Ohodnocení hran je pouze pro názornost -- není -souèástí trie.} +\figure{trie.eps}{Trie. Ohodnocení hran je pouze pro názornost -- není +souèástí trie.}{\epsfxsize} \s{Lemma 1:} $\rank_X(x)$ je urèen jednoznaènì: \numlist\pnromanp diff --git a/all/preprocess b/all/preprocess index b93e562..e8c0c35 100755 --- a/all/preprocess +++ b/all/preprocess @@ -11,7 +11,7 @@ foreach my $f (@ARGV) { /^\\input .*sgr\.tex/ && next; /^\\references/ && next; /^\\bye/ && last; - s@\\(figure|epsfbox){([^}]+)}@\\$1\{$d$2}@g; + s@\\(figure|fig|epsfbox){([^}]+)}@\\$1\{$d$2}@g; print; } close X; diff --git a/sgr.tex b/sgr.tex index 7624d8a..677cbd3 100644 --- a/sgr.tex +++ b/sgr.tex @@ -22,7 +22,7 @@ } % Nadpis {text} -\def\h#1{\bigbreak\leftline{\bf #1}\smallskip} +\def\h#1{\medbreak\leftline{\bf #1}\nobreak\smallskip\nobreak} % Zvyrazneny zacatek odstavce coby podnadpis (napr. vety apod.) \def\s#1{\noindent {\bo #1}} @@ -34,7 +34,7 @@ % Poznamky pod carou \newcount\footcnt \footcnt=0 -\def\foot#1{\global\advance\footcnt by 1{\parindent=0.25in\parskip=0pt\footnote{$^{[\the\footcnt]}$}{#1}}} +\def\foot#1{\global\advance\footcnt by 1{\parindent=0.25in\parskip=0pt\footnote{$^{\left<\the\footcnt\right>}$}{#1}}} % \noindent se casto hodi, tak na nej mame zkratku \let\>=\noindent @@ -52,6 +52,7 @@ \let\:=\algoitem \let\*=\algohang \parskip=1pt plus 1pt minus 0.3pt +\rightskip=2em \itemcount=0 } \def\endalgo{\interlistskip\endgroup} @@ -73,6 +74,7 @@ % Vlozeni obrazku {obrazek}{popisek}{sirka} \def\figure#1#2#3{\bigskip\vbox{\centerline{\epsfxsize=#3\epsfbox{#1}}\smallskip\centerline{#2}}\bigskip} +\def\fig#1#2{\medskip\centerline{\epsfxsize=#2\epsfbox{#1}}\medskip} % Todo \def\todo#1{{\bf TODO: \it #1}} @@ -90,3 +92,7 @@ \def\bblhook{\parskip=2pt plus 1pt minus 0.5pt} \bibliography{../ga} } + +% Predefinujeme odsazovani odrazek z mjmacu +\def\itemspacingrules{\ifitem\advance\leftskip by \parindent\parindent=0pt\itemfalse\else +\advance\leftskip by 2.5em\fi\rightskip=\leftskip} -- 2.39.2