From: Martin Mares <mj@ucw.cz>
Date: Fri, 29 Dec 2006 18:30:43 +0000 (+0100)
Subject: Preklepy.
X-Git-Url: http://mj.ucw.cz/gitweb/?a=commitdiff_plain;h=8b8cafc3bddcc9341e5b3dfd48a9015a17e63f88;p=ga.git

Preklepy.
---

diff --git a/10-decomp/10-decomp.tex b/10-decomp/10-decomp.tex
index 1727415..02e4fd0 100644
--- a/10-decomp/10-decomp.tex
+++ b/10-decomp/10-decomp.tex
@@ -17,7 +17,7 @@ zda dva vrcholy le
 v~Kruskalovì algoritmu pro hledání minimální kostry.
 
 \s{Triviální øe¹ení:} Ka¾dé tøídì pøiøadíme unikátní barvu, kterou obarvíme prvky tøídy. Operace \<Find>
-porovává barvy, operace \<Union> prvky jedné tøídy pøebarví.
+porovnává barvy, operace \<Union> prvky jedné tøídy pøebarví.
 
 Operace \<Find> tak pracuje v~konstantním èase, \<Union> mù¾e zabrat a¾ lineární. Mù¾eme si ale
 pomoci tím, ¾e v¾dy pøebarvíme {\I men¹í} ze~sluèovaných ekvivalenèních tøíd (budeme
@@ -75,7 +75,7 @@ alespo
 listù makrostromu je nejvý¹e $n/\log n$.
 
 Vnitøních vrcholù makro- i mikrostromù ale mù¾e být ne¹ikovnì mnoho, proto¾e se ve~stromech mohou
-vyskytovat dlouhé cesty. Pomu¾eme si snadno: ka¾dou cestu si budeme pamatovat zvlá¹» a ve~stromu
+vyskytovat dlouhé cesty. Pomù¾eme si snadno: ka¾dou cestu si budeme pamatovat zvlá¹» a ve~stromu
 ji nahradíme hranou, která bude existovat právì tehdy, kdy¾ budou pøítomny v¹echny hrany cesty.
 
 \s{Algoritmus pro cesty:} Cestu délky~$l$ rozdìlíme na~úseky délky $\log n$, pro nì¾ si pamatujeme
@@ -100,7 +100,7 @@ amortizovan
 \s{Algoritmus pro mikrostromy:} Po~kompresi cest má ka¾dý mikrostrom nejvý¹e $2\log n$
 vrcholù, èili také nejvý¹e tolik hran. Hrany si oèíslujeme pøirozenými èísly, ka¾dou
 mno¾inu hran pak mù¾eme reprezentovat $2\log n$-bitovým èíslem a mno¾inové operace
-provádìt pomocí bitových v~konstatním èase.
+provádìt pomocí bitových v~konstantním èase.
 
 Pro ka¾dý mikrostrom si pøedpoèítáme pro v¹echny jeho vrcholy~$v$ mno¾iny~$P_v$ hran le¾ících
 na~cestì z~koøene mikrostromu do~$v$. Navíc si budeme pamatovat mno¾inu pøítomných hran~$F$.
@@ -163,7 +163,7 @@ $G$ na~souvisl
 \itemize\ibull
 \:$\forall v \in V \exists ! i: v \in C_i$.
 \:$\forall i: \vert C_i\vert \le c$.
-\:$\forall i$ je vnìj¹i stupeò $C_i$ (tj. poèet hran, které vedou mezi $C_i$ a zbytkem grafu)
+\:$\forall i$ je vnìj¹í stupeò $C_i$ (tj. poèet hran, které vedou mezi $C_i$ a zbytkem grafu)
 nejvý¹e~3. Navíc pokud je právì~3, je cluster triviální, èili $\vert C_i \vert = 1$.
 \:®ádné dva sousední clustery nelze spojit.
 \endlist
@@ -265,7 +265,7 @@ prvku amortizovan
 
 Výsledky této podkapitoly mù¾eme shrnout do~následující vìty:
 
-\s{Vìta:} Problémy LCA i RMQ je mo¾né øe¹it v~konstatním èase na~dotaz
+\s{Vìta:} Problémy LCA i RMQ je mo¾né øe¹it v~konstantním èase na~dotaz
 po~pøedzpracování v~lineárním èase.
 
 \bye