From: Martin Mares Date: Wed, 7 Mar 2007 18:48:52 +0000 (+0100) Subject: Upravy pro finalni sazbu. X-Git-Url: http://mj.ucw.cz/gitweb/?a=commitdiff_plain;h=65c44ce18f9d4ccbe3049afbd17f570b91a17d68;p=ga.git Upravy pro finalni sazbu. Odstranen obrazek radixsortu -- neni dulezity a rozbijel strankovy zlom. --- diff --git a/2-dinic/2-dinic.tex b/2-dinic/2-dinic.tex index cc92d9d..992a858 100644 --- a/2-dinic/2-dinic.tex +++ b/2-dinic/2-dinic.tex @@ -37,7 +37,9 @@ D \::Zlep¹íme $f$ podle $f_B$ \endalgo +\finalfix{\vskip-3pt} \figure{dinic-cistasit.eps}{Proèi¹tìná sí» rozdìlená do vrstev}{0.4\hsize} +\finalfix{\vskip-6pt} \s{Slo¾itost algoritmu:} Oznaème $l$ délku nejkrat¹í $st$-cesty, $n$ poèet vrcholù sítì a $m$ poèet hran sítì. @@ -81,10 +83,10 @@ Rozmysleme si tedy, jak Vnìj¹í cyklus zaèíná s neproèi¹tìnou sítí. Pøíklad takové sítì je na~následujícím obrázku. Po~proèi¹tìní zùstanou v~síti jen èerné hrany, tedy hrany vedoucí z~$i$-té vrstvy do~$(i+1)$-ní. Èervené a modré\foot{Modré jsou ty, které vedou v rámci jedné vrstvy, -èervené vedou zpìt èi za~spotøebiè èi do~slepých ulièek. Pøi vyti¹tìní na papír není snadné -je barevnì odli¹it od~èerných.} se zahodí. +èervené vedou zpìt èi za~spotøebiè èi do~slepých ulièek. Pøi vyti¹tìní na papír vypadají v¹echny èernì.} +se zahodí. -\figure{dinic-neprocistenasit.eps}{Neproèi¹tìná sí». Obsahuje zpìtné hrany, hrany uvnitø vrstvy a slepé ulièky.}{0.5\hsize} +\figure{dinic-neprocistenasit.eps}{Neproèi¹tìná sí». Obsahuje zpìtné hrany, hrany uvnitø vrstvy a slepé ulièky.}{0.45\hsize} Nové hrany mohou vznikat výhradnì jako opaèné k~èerným hranám (hrany ostatních barev padly za obì» proèi¹tìní). Jsou to tedy v¾dy zpìtné hrany vedoucí z~$i$-té vrstvy do~$(i-1)$-ní. @@ -229,7 +231,7 @@ Jeho z radix-sortu neboli pøihrádkového tøídìní. Pro jistotu si ho pøipomeòme. Algoritmus nejprve setøídí èísla podle poslední (nejménì významné) cifry, poté podle pøedposlední, pøedpøedposlední a tak dále. -\figure{dinic-sort.eps}{Kroky postupného tøídìní podle øádù}{0.4\hsize} +%\figure{dinic-sort.eps}{Kroky postupného tøídìní podle øádù}{0.4\hsize} V na¹em pøípadì budeme postupnì budovat sítì èím dál podobnìj¹í zadané síti a v~nich poèítat toky, a¾ nakonec získáme tok pro ni. @@ -300,6 +302,8 @@ B rezervy jednotlivých hran (pøi ka¾dé úpravì rezervy to zvládneme v~konstantním èase) a sí» èistíme stejnì jako u~Dinicova algoritmu. +\finalfix{\goodbreak} + \s{Algoritmus:} (hledání blokujícího toku ve~vrstevnaté síti podle tøí Indù) \algo