Upravy pro finalni sazbu.

Odstranen obrazek radixsortu -- neni dulezity a rozbijel strankovy zlom.

diff --git a/2-dinic/2-dinic.tex b/2-dinic/2-dinic.tex
index cc92d9d3b9d1df08e85737504b5dcc1b451b3d75..992a858923d145e9953d5ec63b964e4f2476bdbf 100644 (file)
--- a/2-dinic/2-dinic.tex
+++ b/2-dinic/2-dinic.tex
@@ -37,7 +37,9 @@ D
 \::Zlep¹íme $f$ podle $f_B$
 \endalgo
 
+\finalfix{\vskip-3pt}
 \figure{dinic-cistasit.eps}{Proèi¹tìná sí» rozdìlená do vrstev}{0.4\hsize}
+\finalfix{\vskip-6pt}
 
 \s{Slo¾itost algoritmu:}
 Oznaème $l$ délku nejkrat¹í $st$-cesty, $n$ poèet vrcholù sítì a $m$ poèet hran sítì.
@@ -81,10 +83,10 @@ Rozmysleme si tedy, jak
 Vnìj¹í cyklus zaèíná s neproèi¹tìnou sítí. Pøíklad takové sítì je na~následujícím obrázku.
 Po~proèi¹tìní zùstanou v~síti jen èerné hrany, tedy hrany vedoucí z~$i$-té
 vrstvy do~$(i+1)$-ní. Èervené a modré\foot{Modré jsou ty, které vedou v rámci jedné vrstvy,
-èervené vedou zpìt èi za~spotøebiè èi do~slepých ulièek. Pøi vyti¹tìní na papír není snadné
-je barevnì odli¹it od~èerných.} se zahodí.
+èervené vedou zpìt èi za~spotøebiè èi do~slepých ulièek. Pøi vyti¹tìní na papír vypadají v¹echny èernì.}
+se zahodí.
 
-\figure{dinic-neprocistenasit.eps}{Neproèi¹tìná sí». Obsahuje zpìtné hrany, hrany uvnitø vrstvy a slepé ulièky.}{0.5\hsize}
+\figure{dinic-neprocistenasit.eps}{Neproèi¹tìná sí». Obsahuje zpìtné hrany, hrany uvnitø vrstvy a slepé ulièky.}{0.45\hsize}
 
 Nové hrany mohou vznikat výhradnì jako opaèné k~èerným hranám (hrany ostatních barev
 padly za obì» proèi¹tìní). Jsou to tedy v¾dy zpìtné hrany vedoucí z~$i$-té vrstvy do~$(i-1)$-ní.
@@ -229,7 +231,7 @@ Jeho z
 radix-sortu neboli pøihrádkového tøídìní. Pro jistotu si ho pøipomeòme. Algoritmus nejprve setøídí èísla podle poslední
 (nejménì významné) cifry, poté podle pøedposlední, pøedpøedposlední a tak dále.
 
-\figure{dinic-sort.eps}{Kroky postupného tøídìní podle øádù}{0.4\hsize}
+%\figure{dinic-sort.eps}{Kroky postupného tøídìní podle øádù}{0.4\hsize}
 
 V na¹em pøípadì budeme postupnì budovat sítì èím dál podobnìj¹í zadané
 síti a v~nich poèítat toky, a¾ nakonec získáme tok pro ni.
@@ -300,6 +302,8 @@ B
 rezervy jednotlivých hran (pøi ka¾dé úpravì rezervy to zvládneme v~konstantním èase)
 a sí» èistíme stejnì jako u~Dinicova algoritmu.
 
+\finalfix{\goodbreak}
+
 \s{Algoritmus:} (hledání blokujícího toku ve~vrstevnaté síti podle tøí Indù)
 
 \algo