Kosmetika: Ford-Fulkersonuv -> Forduv-Fulkersonuv

diff --git a/0-intro/0-intro.tex b/0-intro/0-intro.tex
index a59a1798876db498b1f69da3bc1f110c97a47d73..908b594252d3dc3ae5d3841b509413015439949f 100644 (file)
--- a/0-intro/0-intro.tex
+++ b/0-intro/0-intro.tex
@@ -20,7 +20,7 @@ M
 na~jaøe 2006 první verzi této pøedná¹ky uvádìl, za~výbornì zpracované
 zápisky, je¾ se staly prazákladem tohoto textu. Jmenovitì:
 $$\vbox{\halign{\it #\hfil\cr
-Toky, øezy a Ford-Fulkersonùv algoritmus: Radovan ©esták \cr
+Toky, øezy a Fordùv-Fulkersonùv algoritmus: Radovan ©esták \cr
 Dinicùv algoritmus: Bernard Lidický \cr
 Globální souvislost a párování: Jiøí Peinlich a Michal Kùrka \cr
 Gomory-Hu Trees: Milan Straka \cr

diff --git a/1-toky/1-toky.tex b/1-toky/1-toky.tex
index d88199aeb798773c036aaad9c2f7487fb8752389..dd3543af3d19c5918eb38453abfa2d47742e6b0e 100644 (file)
--- a/1-toky/1-toky.tex
+++ b/1-toky/1-toky.tex
@@ -1,9 +1,9 @@
 \input ../sgr.tex
 
-\prednaska{1}{Toky, øezy a Ford-Fulkersonùv algoritmus}{}
+\prednaska{1}{Toky, øezy a Fordùv-Fulkersonùv algoritmus}{}
 
 V~této kapitole nadefinujeme toky v~sítích, odvodíme základní vìty o~nich
-a také Ford-Fulkersonùv algoritmus pro hledání maximálního toku. Také uká¾eme,
+a také Fordùv-Fulkersonùv algoritmus pro hledání maximálního toku. Také uká¾eme,
 jak na~hledání maximálního toku pøevést problémy týkající se øezù, separátorù
 a párování v~bipartitních grafech. Dal¹í tokové algoritmy budou následovat v~pøí¹tích kapitolách.
 
@@ -58,7 +58,7 @@ velikosti) a {\I minim
 pro toky v~sítích s~reálnými kapacitami to ov¹em není samozøejmost a je k~tomu potøeba trocha matematické
 analýzy (v~prostoru v¹ech ohodnocení hran tvoøí toky kompaktní mno¾inu, velikost toku je lineární funkce,
 a~tedy i spojitá, proèe¾ nabývá maxima). Pro racionální kapacity dostaneme tuto vìtièku jako dùsledek
-analýzy Ford-Fulkersonova algoritmu.
+analýzy Fordova-Fulkersonova algoritmu.
 \qed
 
 \s{Pozorování:} Kdybychom velikost toku definovali podle spotøebièe, vy¹lo by toté¾. Platí toti¾:
@@ -82,10 +82,10 @@ n
 
 \proof Jednu nerovnost jsme dokázali v~pøedchozím lemmatu, druhá plyne z~duality lineárního
 programování [max. tok a min. øez jsou navzájem duální úlohy], ale k~pìknému kombinatorickému
-dùkazu pùjde opìt pou¾ít Ford-Fulkersonùv algoritmus.
+dùkazu pùjde opìt pou¾ít Fordùv-Fulkersonùv algoritmus.
 \qed
 
-\h{Ford-Fulkersonùv algoritmus}
+\h{Fordùv-Fulkersonùv algoritmus}
 
 Nejpøímoèaøej¹í zpùsob, jak bychom mohli hledat toky v~sítích, je zaèít s~nìjakým tokem (nulový je po~ruce v¾dy)
 a postupnì ho zlep¹ovat tak, ¾e nalezneme nìjakou nenasycenou cestu a po¹leme po~ní \uv{co pùjde}.
@@ -124,7 +124,7 @@ b
 nulová. Tak¾e $f^-(C) = \vert C \vert$ a $f^+(C) = 0$, èili $\vert f\vert = \vert C \vert$.
 
 Na¹li jsme tedy k~toku, který algoritmus vydal, øez stejné velikosti, a~proto, jak u¾ víme,
-je tok maximální a øez minimální. Tím jsme také dokázali Ford-Fulkersonovu vìtu\foot{Dokonce
+je tok maximální a øez minimální. Tím jsme také dokázali Fordovu-Fulkersonovu vìtu\foot{Dokonce
 jsme ji dokázali i pro reálné kapacity, proto¾e mù¾eme algoritmus spustit rovnou na maximální tok místo
 nulového a on se ihned zastaví a vydá certifikující øez.} a existenci maximálního toku. Navíc algoritmus nikdy
 nevytváøí z~celých èísel necelá, èím¾ získáme:
@@ -256,7 +256,7 @@ mimo p
 
 V¹imnìte si, ¾e pro bipartitní grafy odpovídají zlep¹ující cesty v~pøíslu¹né síti
 právì volným støídavým cestám a zlep¹ení toku podél cesty odpovídá pøexorováním
-párování volnou støídavou cestou. Ford-Fulkersonùv algoritmus tedy lze velice
+párování volnou støídavou cestou. Fordùv-Fulkersonùv algoritmus tedy lze velice
 snadno formulovat i v~øeèi støídavých cest.
 
 \bye

diff --git a/2-dinic/2-dinic.tex b/2-dinic/2-dinic.tex
index 2d64e583f8548b80016134914d66533423aa42f7..fc8c548bc655dd906d2ab1921ae8509403e9deaa 100644 (file)
--- a/2-dinic/2-dinic.tex
+++ b/2-dinic/2-dinic.tex
@@ -2,13 +2,13 @@
 
 \prednaska{2}{Dinicùv algoritmus a jeho varianty}{}
 
-Maximální tok v~síti u¾ umíme najít pomocí Ford-Fulkersonova algoritmu
+Maximální tok v~síti u¾ umíme najít pomocí Fordova-Fulkersonova algoritmu
 z~minulé kapitoly. Nyní pojednáme o~efektivnìj¹ím Dinicovì algoritmu
 a o~rùzných jeho variantách pro sítì ve~speciálním tvaru.
 
 \h{Dinicùv algoritmus}
 
-Dinicùv algoritmus je zalo¾en na~následující my¹lence: Ve~Ford-Fulkersonovì algoritmu
+Dinicùv algoritmus je zalo¾en na~následující my¹lence: Ve~Fordovì-Fulkersonovì algoritmu
 nemusíme pøièítat jen zlep¹ující cesty, ale je mo¾né pøièítat rovnou zlep¹ující
 toky. Nejlépe toky takové, aby je nebylo obtí¾né najít, a~pøitom aby pùvodní tok
 dostateènì obohatily. Vhodnými objekty k~tomuto úèelu jsou blokující toky: