X-Git-Url: http://mj.ucw.cz/gitweb/?a=blobdiff_plain;f=0-intro%2F0-intro.tex;h=30d45904ea5199843aea485f55b0627af2c0635b;hb=61bbd7405543de6dfffe8f0932c2e965ecdb19c3;hp=7c8723973b389cfedfa5d72ac01c21cf2ab3e200;hpb=5bb2a846cbb91f67f380535f2d74e95399ad0a6d;p=ga.git diff --git a/0-intro/0-intro.tex b/0-intro/0-intro.tex index 7c87239..30d4590 100644 --- a/0-intro/0-intro.tex +++ b/0-intro/0-intro.tex @@ -4,7 +4,7 @@ Tento spisek vznikl jako uèební text k~pøedná¹ce z~grafových algoritmù, kterou pøedná¹ím na~Katedøe aplikované matematiky MFF UK v~Praze. Rozhodnì -si neklade za cíl zmapovat celé v~dne¹ní dobì ji¾ znaènì rozko¹atìlé odvìtví +si neklade za cíl dùkladnì zmapovat celé v~dne¹ní dobì ji¾ znaènì rozko¹atìlé odvìtví informatiky zabývající se grafy, spí¹e se sna¾í ukázat nìkteré typické techniky a teoretické výsledky, které se pøi návrhu grafových algoritmù pou¾ívají. @@ -22,12 +22,20 @@ Q-Heapy: Cyril Strejc \cr Suffixové stromy: Tomá¹ Mikula a Jan Král \cr Dekompozice Union-Findu: Ale¹ ©nupárek \cr }}$$ - Jeliko¾ pøedná¹ka se øadí mezi pokroèilé kursy, dovoluji si i v~tomto textu pøedpokládat základní znalosti teorie grafù a grafových algoritmù. V~pøípadì pochybností doporuèuji obrátit se na~nìkterou z~knih \cite{kapitoly}, \cite{demel} a \cite{kucera}. Výbornou referenèní pøíruèkou, ze~které jsem èastokrát èerpal -i já pøi sestavování pøedná¹ek, je také Schrijverova monumentální monografie~\cite{schrijver}. +i já pøi sestavování pøedná¹ek, je také Schrijverova monumentální monografie +Combinatorial Optimization~\cite{schrijver}. + +\medskip + +\>V~Praze v~lednu 2007 + +\rightline{Martin Mare¹\qquad\qquad} + +\bigskip \h{Znaèení} @@ -37,7 +45,7 @@ i j \:$G$ bude znaèit koneèný {\I graf} na~vstupu algoritmu (podle potøeby buïto orientovaný nebo neorientovaný; multigraf pouze tehdy, bude-li explicitnì øeèeno). \:$V$ a $E$ budou mno¾iny {\I vrcholù} a {\I hran} grafu~$G$ (pøípadnì jiného grafu - uvedeného v~zavorkách). Hranu z~vrcholu~$u$ + uvedeného v~závorkách). Hranu z~vrcholu~$u$ do~vrcholu~$v$ budeme psát~$uv$, a» u¾ je orientovaná nebo~ne. \:$n$ a $m$ bude {\I poèet vrcholù a hran,} tedy $n:=\vert V\vert$, $m:=\vert E\vert$. \:Pro libovolnou mno¾inu $X$ vrcholù nebo hran bude $\overline X$ oznaèovat doplnìk