]> mj.ucw.cz Git - ads2.git/blobdiff - 6-geom/6-geom.tex
Voroneho diagramy: Oprava preklepu
[ads2.git] / 6-geom / 6-geom.tex
index b70e9d4ce49d2b1544c95130f95412a778499f80..bafab254cc4b1585fe25d16fbe289e4b0302bb6e 100644 (file)
@@ -265,7 +265,7 @@ se~stromem nav
 se rozhodneme, zda se vydat doleva nebo doprava.
 
 Prùøez obsahuje v¾dy nejvý¹e~$n$ úseèek, tak¾e operace se stromem budou
-trvat $\O(\log n)$. V~kalendaøi se nachází nejvý¹e~$n$ zaèátkù a koncù
+trvat $\O(\log n)$. V~kalendáøi se nachází nejvý¹e~$n$ zaèátkù a koncù
 a nejvý¹e~$n$ prùseèíkových událostí (ty plánujeme pro dvojice úseèek
 sousedících v~prùøezu, a~tìch je v¾dy nejvý¹e~$n$). Operace s~kalendáøem
 proto trvají také $\O(\log n)$.
@@ -324,8 +324,8 @@ na du
 ve~Voroného diagramu a takové neexistují, nebo» ka¾dá stìna je ohranièena rovnými
 èarami.
 
-Voroneho diagram pro $n$~zadaných bodù je tedy velký $\O(n)$. Dodejme, ¾e ho lze
-zkonstruovat zkonstruovat v èase $\O(n \log n)$, napøíklad pomocí zametání roviny nebo metodou
+Voroného diagram pro $n$~zadaných bodù je tedy velký $\O(n)$. Dodejme, ¾e ho lze
+zkonstruovat v èase $\O(n \log n)$, napøíklad pomocí zametání roviny nebo metodou
 Rozdìl a panuj. Tím se v¹ak zabývat nebudeme,\foot{Pro zvídavé, kteøí nemají zkou¹ku druhý den ráno: Detaily naleznete v~zápiscích z~ADS z~roku 2007/2008.}
 místo toho si uká¾eme, jak v ji¾ spoèteném Voroného diagramu rychle hledat nejbli¾¹í body.
 
@@ -337,7 +337,7 @@ co nejrychleji zodpov
 odpovídá na jejich dotazy. Medvìdi tak nemusí v mapách nic hledat, staèí se pøipojit na server a poèkat na odpovìï.} Nejprve pøedzpracujeme zadané
 mnohoúhelníky a vytvoøíme strukturu, která nám umo¾ní rychlé dotazy na jednotlivé body.
 
-Uka¾me si pro zaèátek øe¹ení bez pøedzpracování. Rovinu budeme zametat pøímkou shora dolù. Podobnì jako pøi hledání prùseèíkù úseèek, udr¾ujeme si prùøez
+Uka¾me si pro zaèátek øe¹ení bez pøedzpracování. Rovinu budeme zametat shora dolù vodorovnou pøímkou. Podobnì jako pøi hledání prùseèíkù úseèek, udr¾ujeme si prùøez
 pøímkou. V¹imnìte si, ¾e tento prùøez se mìní jenom ve vrcholech mnohoúhelníkù. Ve chvíli, kdy narazíme na hledaný bod, podíváme se, do kterého
 intervalu v prùøezu patøí. To nám dá mnohoúhelník, který nahlásíme. Prùøez budeme uchovávat ve vyhledávacím stromì. Takové øe¹ení má slo¾itost $\O(n
 \log n)$ na dotaz, co¾ je hroznì pomalé.