]> mj.ucw.cz Git - ads2.git/blobdiff - 12-apx/12-apx.tex
Drobna vylepseni prevodu nezavisle mnoziny na SAT.
[ads2.git] / 12-apx / 12-apx.tex
index 3625a401918b8e19a62bc218a54107dff06d836e..9a307fdc72ed8c86531d4c795477446ac5e8483b 100644 (file)
 \input lecnotes.tex
-\prednaska{12}{Aproximaèní algoritmy}{(???)}
+\prednaska{12}{Aproximaèné algoritmy}{(F. Ha¹ko, J. Menda)}
 
-\h{Pseudopolynomiální algoritmus pro problém batohu}
+\>Na~minulých predná¹kach sme sa zaoberali rôzne »a¾kými rozhodovacími problémami. Táto sa zaoberá postupmi ako sa v~praxi vysporiada» s~rie¹ením týchto problémov.
 
-\s{POZOR:} Na~pøedná¹ce byla jen verze bez cen, nauète se, prosím, obì. --M.M.
+\h{Prvý spôsob: ©peciálny prípad}
 
-\s{Problém batohu:} Je dána mno¾ina $n$~pøedmìtù s~hmotnostmi $h_1,\ldots,h_n$
-a cenami $c_1,\ldots,c_n$ a batoh, který unese hmotnost~$H$. Naleznìte takovou
-podmno¾inu pøedmìtù, jejich¾ celková hmotnost je nejvý¹e~$H$ a celková cena je
-maximální mo¾ná.
+\>Èasto si vystaèíme s~vyrie¹ením ¹peciálneho prípadu NP~problému, ktorý le¾í v~P. Napríklad, ak rie¹ime grafovú úlohu, tak nám mô¾e staèi» rie¹enie pre~¹peciálny graf (strom, bipartitný graf,$\ldots$). Farbenie grafu je µahké pre~nejaký malý poèet farieb. 2SAT, ako ¹peciálny prípad SAT-u sa dá rie¹i» v~lineárnom èase.
 
-Tento problém je zobecnìním problému batohu z~minulé pøedná¹ky dvìma smìry:
+\s{Problém: Maximálna nezávislá mno¾ina v strome (nie rozhodovacia)}
+
+\>{\I Vstup:} zakorenený strom~$T$
+\>{\I Vstup:} nezávislá mno¾ina vrcholov~$M$
+
+\>BUNV mô¾eme predpoklada», ¾e v~$M$ sú v¹etky listy~$T$. Ak by nejaký list $l$ nebol v~$M$, tak sa pozrieme na jeho otca:
+\itemize\ibull
+\:ak otec nie je v~$M$, tak vytvoríme novú nezávislú mno¾inu~$M'$ obsahujúcu aj~$l$ (veµkos» nezávislej mno¾iny stúpla o~1).
+\:ak tam otec je, tak ho z~$M$ vyjmeme a~namiesto neho vlo¾íme~$l$ (veµkos» nezávislej mno¾iny sa nezmen¹ila).
+\endlist
+\>Tieto listy aj ich otcov z~$T$ odstránime a~postup opakujeme. $T$ sa mô¾e rozpadnú» na~les; potom tento postup aplikujeme na~v¹etky stromy v~lese.
+
+\s{Algoritmus:}
+\algo
+\:Polo¾íme $M1:={listy stromu T}$.
+\:Polo¾íme $M2:={otcovia vrcholov z~M1}$.
+\:Vrátime $M1 \cup MaxNz(T\setminus(M1 \cup M2)$
+\endalgo
+\>{\I Poznámka:} toto doká¾eme naprogramova» v \O(n) (vrcholy máme vo fronte a prechádzame).
+
+\s{Problém: Batoh}
+
+\>Je daná mno¾ina $n$~predmetov s~hmotnos»ami $h_1,\ldots,h_n$
+a cenami $c_1,\ldots,c_n$ a~batoh, ktorý unesie hmotnos»~$H$. Nájdite takú
+podmno¾inu predmetov, ktorých celková hmotnos» je najviac~$H$ a~celková cena je
+maximálna mo¾ná.
+
+\>Tento problém je zobecnìním problému batohu z~minulé pøedná¹ky dvìma smìry:
 Jednak místo rozhodovacího problému øe¹íme optimalizaèní, jednak pøedmìty
 mají ceny (pøedchozí verze odpovídala tomu, ¾e ceny jsou rovny hmotnostem).
 Uká¾eme si algoritmus pro øe¹ení tohoto obecného problému, jeho¾ èasová
 slo¾itost bude polynomiální v~poètu pøedmìtù~$n$ a souètu v¹ech cen~$C=\sum_i c_i$.
 
-Pou¾ijeme dynamické programování. Pøedstavme si problém omezený na~prvních~$k$
+\>Pou¾ijeme dynamické programování. Pøedstavme si problém omezený na~prvních~$k$
 pøedmìtù. Oznaème si $A_k(c)$ (kde $0\le c\le C$) minimální hmotnost
-podmno¾iny, jeji¾ cena je právì~$c$. Tato $A_k$ spoèteme indukcí podle~$k$:
+podmno¾iny, její¾ cena je právì~$c$. Tato $A_k$ spoèteme indukcí podle~$k$:
 Pro $k=0$ je urèitì $A_0(0)=0$, $A_0(c)=\infty$ pro $c>0$. Pokud ji¾ známe
 $A_{k-1}$, spoèítáme $A_k$ následovnì: $A_k(c)$ odpovídá nìjaké podmno¾inì
-pøedmìtù z~$1,\ldots,k$. V~této podmno¾inì jsme buïto pøedmìt $k$ nepou¾ili
-(a pak je $A_k(c)=A_{k-1}(c)$) nebo pou¾ili a tehdy bude $A_k(c) = A_{k-1}(c-c_k) + h_k$
+pøedmìtù z~$1,\ldots,k$. V~této podmno¾inì jsme buïto $k$-tý pøedmìt nepou¾ili
+(a pak je $A_k(c)=A_{k-1}(c)$), nebo pou¾ili a tehdy bude $A_k(c) = A_{k-1}(c-c_k) + h_k$
 (to samozøejmì jen pokud $c\ge c_k$). Z~tìchto dvou mo¾ností si vybereme tu,
 která dává mno¾inu s~men¹í hmotností. Tedy:
 $$
 A_k(c) = \min (A_{k-1}(c), A_{k-1}(c-c_k) + h_k).
 $$
-Tímto zpùsobem v~èase $\O(C)$ spoèteme jednu mno¾ínu, v~èase $\O(nC)$ pak v¹echny.
+Tímto zpùsobem v~èase $\O(C)$ spoèteme jednu mno¾inu, v~èase $\O(nC)$ pak v¹echny.
 
-Podle $A_n$ snadno nalezneme maximální cenu mno¾iny, která se vejde do batohu. To bude
-nejvìt¹í~$c^*$, pro které je $A_n(c^*) < \infty$. To nás stojí èas $\O(C)$.
+\>Podle $A_n$ snadno nalezneme maximální cenu mno¾iny, která se vejde do batohu. To bude
+nejvìt¹í~$c^*$, pro nì¾ je $A_n(c^*) < \infty$. Jeho nalezení nás stojí èas $\O(C)$.
 
-A~jak zjistit, které pøedmìty do~nalezené mno¾iny patøí? Upravíme algoritmus,
-aby si pro ka¾dé $A_k(c)$ pamatoval $B_k(c)$, co¾ je index posledního pøedmìtu,
-který do~pøíslu¹né mno¾iny pøidal. Pro nalezené $c^*$ tedy bude $i=B_n(c^*)$
+\>A~jak zjistit, které pøedmìty do~nalezené mno¾iny patøí? Upravíme algoritmus,
+aby si pro ka¾dé $A_k(c)$ pamatoval $B_k(c)$, co¾ bude index posledního pøedmìtu,
+který jsme do~pøíslu¹né mno¾iny pøidali. Pro nalezené $c^*$ tedy bude $i=B_n(c^*)$
 poslední pøedmìt v~nalezené mno¾inì, $i'=B_{i-1}(c^*-c_i)$ ten pøedposlední
 a tak dále. Takto v~èase $\O(n)$ rekonstruujeme celou mno¾inu od~posledního
 prvku k~prvnímu.
 
-Ukázali jsme tedy algoritmus s~èasovou slo¾itostí $\O(nC)$, který vyøe¹í
-problém batohu. To není polynom ve~velikosti vstupu ($C$~mu¾e být a¾ exponenciálnì
+\>Ukázali jsme tedy algoritmus s~èasovou slo¾itostí $\O(nC)$, který vyøe¹í
+problém batohu. Jeho slo¾itost není polynomem ve~velikosti vstupu ( $C$~mu¾e být a¾ exponenciálnì
 velké vzhledem k~velikosti vstupu), ale pouze ve~velikosti èísel na~vstupu.
 Takovým algoritmùm se øíká {\I pseudopolynomiální.}
 
 \s{Verze bez cen:} Na verzi s~cenami rovnými hmotnostem se dá pou¾ít
 i jiný algoritmus zalo¾ený na~dynamickém programování: poèítáme mno¾iny
-$Z_k$, které obsahují v¹echny hmotnosti men¹í ne¾~$H$, kterých nabývá
-nìjaká podmno¾ina prvních~$k$ prvkù batohu. Pøitom $Z_0=\{0\}$, $Z_k$
-spoèteme z~$Z_{k-1}$ a ze~$Z_n$ vyèteme výsledek. V¹echny tyto mno¾iny
+$Z_k$ obsahující v¹echny hmotnosti men¹í ne¾~$H$, kterých nabývá
+nìjaká podmno¾ina prvních~$k$ prvkù. Pøitom $Z_0=\{0\}$, $Z_k$
+spoèteme ze~$Z_{k-1}$ a ze~$Z_n$ vyèteme výsledek. V¹echny tyto mno¾iny
 mají nejvý¹e $H$ prvkù, tak¾e celková èasová slo¾itost algoritmu je~$\O(nH)$.
 
+\h{Druhý spôsob: Aproximácia}
+
+\>V predchádzajúcich problémoch sme sa zamerali na ¹peciálne prípady. Obèas v¹ak také ¹tastie nemáme a~musíme vyrie¹i» NP-úplný problém. Mo¾eme ustúpi» tak, ¾e nebudeme rie¹i» nieèo, èo je úplne optimálne, ale je to nejaky pomer optimalnosti ({\I aproximácia}), t.j. vieme o~koµko maximálne je na¹e rie¹enie hor¹ie ako optimálne.
+
+\s{Problém: Obchodný cestujuci}
+
+\>{\I Vstup:} neorientovaný graf $G$, popisujúci nejaku krajinu a~ka¾dá hrana je ohodnotená funkciou $w: E(G)\rightarrow R^+_0$
+\>{\I Vystup:} Hamiltonovská kru¾nica (v¹etky vrcholy grafu), a~to tá najkrat¹ia (podµa ohodnotenia).
+
+\>Tento problém je hneï na~prvý pohµad nároèný - u¾ problém, èi existuje Hamiltonovská kru¾nica je NP-úplný. BUNV nech graf~$G$ je úplný (doplnime zvy¹né hrany ohodnotené $max(w)+1$ alebo viac, nie v¹ak nekoneènom, lebo by neplatila trojuholníková nerovnos»). Vyrie¹me tento problém najprv za~predpokladu, ¾e vrcholy grafu spåòajú trojuholníkovú nerovnos», potom bez nej.
+
+\>{\I a) trojuholníková nerovnos»:} $\forall x,y,z \in V: w(xz)\le w(xy)+w(yz)$
+
+\>Existuje pekný algoritmus, ktory nájde Hamiltonovsku kru¾nicu, èo je
+maximálne dvakrát tak veµká ako najoptimálnej¹ia.
+
+\>Nájdeme najmen¹iu kostru a~obchodnému cestujúcemu poradíme, nech ide po~nej (staèí zakoreni» a~prejs» do~håbky). Problémom v¹ak je, ¾e daný sled obsahuje ka¾dý vrchol viackrát a~preto musíme nahradi» nepovolené vracania sa, t.j.~pre ka¾dý vrchol nájs» e¹te nenav¹tívený vrchol v~na¹om slede a~ís» priamo naò. Keï¾e platí trojuholníková nerovnos», tak si týmito skratkami neu¹kodíme. Nech minimálna kostra má váhu~$T$. Váha obídeného sledu tak bude~$2T$. Skrátenia urèite nezväè¹ujú, tak¾e váha nájdene Hamiltonovskej kru¾nice bude nanajvý¹~$2T$.
+
+\>Ak máme Hamiltonovskú kru¾nicu~$C$ a~z~nej vy¹krtneme hranu, tak máme kostru grafu~$G$ s~váhou najviac~$w(C)$, teda to aspoò takú, aká je váha minimálnej kostry - $T$. To je optimálny prípad Hamiltonovskej kru¾nice. Ak to teda zlo¾íme dohromady, algoritmus nám vráti Hamiltonovskú kru¾nicu s~váhou najviac dvojnásobnou od~optimálnej Hamiltonovskej kru¾nice. Takéto algoritmy sa nazývajú {\I 2-aproximaèné}, keï¾e rie¹enie je maximálne dvojnásobné od~optimálneho.
+
+\>{\I b) bez~trojuholníkovej nerovnosti}
+\>Tu sa budeme naopak sna¾i» ukáza», ¾e ¾iaden polynomiálny aproximaèný algoritmus neexistuje.
+
+\s{Veta:} Ak existuje polynomiálny $(1+\varepsilon)$-aproximaèný algoritmus pre~algoritmus obchodného cestujúceho bez~trojuholníkovej nerovnosti pre~µubovoµné $\varepsilon>0$, potom $P~=~NP$.
+\>Dôkaz: Uká¾eme, ¾e v~tom prípade doká¾eme v~polynomiálnom èase nájs» Hamiltonovskú kru¾nicu.
+
+\>Dostali sme graf $G$, v~ktorom hµadáme Hamiltonovskú kru¾nicu. Doplníme $G$ na~uplný graf~$G'$ a~váhy hrán~$G'$
+\itemize\ibull
+\: $w(e) = 1$, ak $e \in E(G)$
+\: $w(e) = c \ll 1$, ak $e \in E(G)$
+\endlist
+\>Ak existuje Hamiltonovská kru¾nica v~$G'$ zlo¾ená iba z~hrán, ktoré boli pôvodne v~$G$, tak optimálné rie¹enie bude ma» váhu $n$, inak bude urèite minimálne $n-1+c$. Ak máme aproximaèný algoritmus s~pomerom $1+\varepsilon$, musí by»
+$$
+\eqalign{
+(1+\varepsilon)\cdot n < n-1+c
+c > \varepsilon\cdot n+1
+}
+$$
+\>Ak by taký algoritmus existoval, tak na~neho máme polynomiálny algoritmus
+na~Hamiltonovsku kru¾nicu. Inak neexistuje ani pseudo-polynomialny algoritmus.
+
 \h{Aproximaèní schéma pro problém batohu}
 
 \s{POZOR:} Verze algoritmu, kterou jsem øíkal na~pøedná¹ce, obsahovala jednu
@@ -70,25 +135,24 @@ stejn
 
 Kdy¾ nám ¹tìstí pøát nebude, mù¾eme pøesto zkusit ceny vydìlit a výsledky
 nìjak zaokrouhlit. Øe¹ení nové úlohy pak sice nebude pøesnì odpovídat optimálnímu
-øe¹ení té pùvodní, ale kdy¾ nastavíme parametry správnì, bude alespoò dobrou aproximací
-optima.
+øe¹ení té pùvodní, ale kdy¾ nastavíme parametry správnì, bude alespoò jeho dobrou aproximací.
 
 \s{Základní my¹lenka:}
 
 Oznaèíme si $c_{max}$ maximum z~cen~$c_i$. Zvolíme si nìjaké pøirozené èíslo~$M$
-a zobrazme interval cen $[0, c_{max}]$ na $[0,M]$.
+a zobrazíme interval cen $[0, c_{max}]$ na $[0,M]$.
 Jak jsme tím zkreslili výsledek? V¹imnìme si, ¾e efekt je stejný, jako kdybychom jednotlivé
 ceny zaokrouhlili na~násobky èísla $c_{max}/M$. Ka¾dé $c_i$ jsme tím
 zmìnili o~nejvý¹e $c_{max}/M$, celkovou cenu libovolné podmno¾iny pøedmìtù tedy
-nejvý¹e o~$n\cdot c_{max}/M$. Teï si je¹tì v¹imneme, ¾e pokud ze~zadání odstraníme
-pøedmìty, které se samy nevejdou do~batohu, má optimální øe¹ení pùvodní úlohy ceny $OPT\ge c_{max}$,
+nejvý¹e o~$n\cdot c_{max}/M$. Teï si je¹tì v¹imnìme, ¾e pokud ze~zadání odstraníme
+pøedmìty, které se samy nevejdou do~batohu, má optimální øe¹ení pùvodní úlohy cenu $OPT\ge c_{max}$,
 tak¾e chyba v~souètu je nejvý¹e $n\cdot OPT/M$. Má-li tato chyba být shora omezena
-$\varepsilon\cdot OPT$, musíme zvolit $M\approx n/\varepsilon$.
+$\varepsilon\cdot OPT$, musíme zvolit $M\ge n/\varepsilon$.
 
 \s{Algoritmus:}
 \algo
 \:Odstraníme ze~vstupu v¹echny pøedmìty tì¾¹í ne¾~$H$.
-\:Spoèítáme $c_{max}=\max_i c_i$ a zvolíme $M=\lfloor n/\varepsilon\rfloor$.
+\:Spoèítáme $c_{max}=\max_i c_i$ a zvolíme $M=\lceil n/\varepsilon\rceil$.
 \:Kvantujeme ceny: $\hat{c}_i = \lfloor c_i \cdot M/c_{max} \rfloor$.
 \:Vyøe¹íme dynamickým programováním problém batohu pro upravené ceny $\hat{c}_1, \ldots, \hat{c}_n$
 a pùvodní hmotnosti i kapacitu batohu.
@@ -126,7 +190,7 @@ kvantovan
 které nemù¾e být lep¹í. Teï u¾ staèí slo¾it obì nerovnosti a dosadit za~$M$:
 $$
 \eqalign{
-ALG &\ge \biggl( { OPT \cdot M\over c_{max}} - n\biggr) \cdot {c_{max}\over M} =
+ALG &\ge \biggl( { OPT \cdot M\over c_{max}} - n\biggr) \cdot {c_{max}\over M} \ge
 OPT - {n\cdot c_{max}\over n / \varepsilon} \ge OPT - \varepsilon c_{max} \ge \cr
 &\ge OPT - \varepsilon OPT = (1-\varepsilon)\cdot OPT.
 }
@@ -134,7 +198,7 @@ $$
 Algoritmus tedy v¾dy vydá øe¹ení, které je nejvý¹e $(1-\varepsilon)$-krát hor¹í ne¾ optimum,
 a~doká¾e to pro libovolné~$\varepsilon$ v~èase polynomiálním v~$n$. Takovému algoritmu øíkáme
 {\I polynomiální aproximaèní schéma} (jinak té¾ PTAS\foot{Polynomial-Time Approximation Scheme}).
-V~na¹em pøípadì je dokonce slo¾itost polynomiální i v~zavislosti na~$1/\varepsilon$, tak¾e
+V~na¹em pøípadì je dokonce slo¾itost polynomiální i v~závislosti na~$1/\varepsilon$, tak¾e
 schéma je {\I plnì polynomiální} (øeèené té¾ FPTAS\foot{Fully Polynomial-Time Approximation Scheme}).
 
 \bye