Dosud jsme zkoumali problémy, které se nás ptaly na to, jestli nìco existuje.
Napøíklad jsme dostali formuli a problém splnitelnosti se nás ptal, zda
-existuje ohodnocení promìnných takové, ¾e formule platí. Nebo v~pøípade
+existuje ohodnocení promìnných takové, ¾e formule platí. Nebo v~pøípadì
nezávislých mno¾in jsme dostali graf a èíslo $k$ a ptali jsme se, jestli
v~grafu existuje nezávislá mno¾ina, která obsahuje alespoò~$k$ vrcholù.
Tyto otázky mìly spoleèné to, ¾e kdy¾ nám nìkdo napovìdìl nìjaký objekt, umìli
Napøíklad nezávislá mno¾ina, rùzné varianty SATu, klika v~grafu~\dots
Jak taková tøída NP vypadá? Pøedstavme si v¹echny problémy tøídy NP, jakoby seøazené
-zhora dolu podle obtí¾nosti problémù (tedy navzdor gravitaci), kde porovnání dvou
+shora dolu podle obtí¾nosti problémù (tedy navzdor gravitaci), kde porovnání dvou
problémù urèuje pøevoditelnost (viz obrázek).
\figure{p-np.eps}{Struktura tøídy NP}{2.5cm}
\s{Poznámka:}
Pro dùkaz následující vìty si dovolíme drobnou úpravu v~definici tøídy NP.
-Budeme chtít, aby nápovìda byla
+Budeme chtít, aby nápovìda
mìla pevnou velikost, závislou pouze na~velikosti vstupu (tedy: $\vert y \vert
= g(\vert x \vert)$ namísto $\vert y \vert \le g(\vert x \vert)$). Proè je taková
úprava BÚNO? Jistì si dovedete pøedstavit,