+Pøed tím, ne¾ vás vystra¹ím nìjakou definicí, si øekneme, co jsi pod tímto, na
+první pohled ne zøejmým pojmem, pøedstavit. Mìjme mno¾inu teèek T rozmístìných
+náhodnì po papíru. Ke ka¾dému bodu nakreslíme okraje tak, aby vniklá plo¹ka
+obsahovala body, které jsou nejblí¾e právì té na¹í vybrané teèce. Samozøejmì
+\uv{sousední} teèky budou mít tyto hranice spoleèné. Výsledkem na¹eho dlouhého
+sna¾ení pak bude právì Voroného diagram. V dal¹ích odstavcích se budeme zajímat
+o to, jak takový útvar správnì popsat, jak ho sestrojit a jaké datové struktury
+k tomu pou¾ít.
+
+\s{Definice:} {\I Voroného} diagram pro koneènou mno¾inu $M = \{m_1, \dots, m_n\} \in
+{\bb R}^2$ míst je systém mno¾in $O_1,\dots,O_n$ takových, ¾e pro v¹echna $i$ a $j$ a
+pro v¹echna $x \in M_i$ je vzdálenost $x$ od $m_i$ men¹í nebo rovna vzdálenosti
+$x$ od $m_j$ a zároveò sjednocení $O_i$ pøes v¹echna $i$ je celý prostor ${\bb R}^2$,
+neboli:
+
+$$d(x,m_i) \leq d(x,m_j) \wedge {\bigcup}_i O_i = {\bb R}^2.$$
+
+Voroného diagram se tedy skládá z nìjakých míst, oblastí a hran, které ty oblasti oddìlují.
+
+\s{Definice:} Øekneme, ¾e {\I hrana} $H$ je taková mno¾ina bodù, ¾e pro ka¾dý bod $x \in H$
+platí.
+\s{Definice:} Øekneme, ¾e {\I vrchol} je takový bod, kde se potkávají alespoò dvì hrany.
+
+\s{Pozorování:}