Různé způsoby, jak STM32 programovat:

(1) ST-Link (USB <-> SWDIO/SWDCK)

  •  Klient: stm/stlink/st-flash

  •  Asi nejspolehlivější metoda. Jen se občas stane, že se po
     naprogramování procesor nezresetuje pořádně, takže program
     nenaběhne. Explicitní zresetování st-flashem pomůže.

(2) Sériový boot-loader v ROM

  •  Aktivuje se nastavením BOOT0=1, BOOT1=0.

  •  Na STM32F103 komunikuje po USART1. Může se hodit připojit DTR
     na RESET, aby se dalo resetovat na dálku.

  •  Na některých BluePillech nefunguje spolehlivě: po resetu
     se neprobudí, je potřeba power cycle. Na klonech od RobotDynu
     vypadá funkčně.

  •  Pozor na to, že příkaz "goto" sice skočí do flashnutého kódu,
     ale od adresy 0 je stále aliasován boot-loader, takže je potřeba
     před povolením přerušení přesunout interrupt vector zápisem
     do SCB_VTOR.

  •  Klient: stm/stm32flash/stm32flash

(3) Flashnutý boot-loader s USB DFU

  •  Flashnout stm/STM32duino-bootloader/bootloader_only_binaries/
     (pro BluePill je správná verze generic_boot20_pc13.bin)

  •  Na GPIO B2 očekává tlačítko aktivní v 1
     (to je tentýž pin, kde se při resetu čte BOOT1).

  •  Klient: dfu-util (Debian má zabalíčkované)

  •  Pozor, programy pak musí začínat od adresy 0x8002000 –
     to se upravuje v linker scriptu. Boot-loader při spouštění
     programu sám přesměruje interrupt vektor na tuto adresu.