1 %%% Fiktivní kapitola s ukázkami sazby
3 \chapter{Sazba matematického textu}
5 \section{Několik jednoduchých ukázek}
7 %%% Bez \usepackage{icomma}:
8 % Číslo v~matematickém režimu s~desetinnou čárkou: $\pi \doteq 3{,}141\,592\,653\,589$.
10 %%% S \usepackage{icomma}:
11 Číslo v~matematickém režimu s~desetinnou čárkou: $\pi \doteq 3,141\,592\,653\,589$.
13 Test na hladině 5 \% (mezera mezi 5 a~\%), ale 95\% (není mezera mezi
14 95 a~\%) interval spolehlivosti.
16 Platí: $\var(X) = \E X^2 - \bigl(\E X \bigr)^2$.
18 \section{Matematické vzorce a výrazy}
21 \mathbb{X} = \begin{pmatrix}
27 Povšimněme si tečky za~maticí. Byť je matematický text vysázen
28 ve~specifickém prostředí, stále je gramaticky součástí věty a~tudíž je
29 zapotřebí neopomenout patřičná interpunkční znaménka. Výrazy, na které
30 chceme později odkazovat, je vhodné očíslovat:
31 \begin{equation}\label{eq01:Xmat}
32 \mathbb{X} = \begin{pmatrix}
38 Výraz \eqref{eq01:Xmat} definuje matici $\mathbb{X}$. Pro lepší čitelnost
39 a~přehlednost textu je vhodné číslovat pouze ty výrazy, na které se
40 autor někde v~další části textu odkazuje. To jest, nečíslujte
41 automaticky všechny výrazy vysázené některým z~matematických
44 Zarovnání vzorců do několika sloupečků:
46 S(t) &= \pr(T > t), &\qquad t&>0 &\qquad&\text{ (zprava spojitá),}\\
47 F(t) &= \pr(T \leq t), &\qquad t&>0 &\qquad&\text{ (zprava spojitá).}
50 Dva vzorce se spojovníkem:
51 \begin{equation}\label{eq01:FS}
54 S(t) &= \pr(T > t) \\[1ex]
58 \quad t>0 \qquad \text{(zprava spojité).}
61 Dva centrované nečíslované vzorce:
63 \bm Y = \mathbb{X}\bm\beta + \bm\varepsilon, \\[1ex]
64 \mathbb{X} = \begin{pmatrix} 1 & \T{\bm x_1} \\ \vdots & \vdots \\ 1 &
65 \T{\bm x_n} \end{pmatrix}.
67 Dva centrované číslované vzorce:
69 \bm Y = \mathbb{X}\bm\beta + \bm\varepsilon, \label{eq02:Y}\\[1ex]
70 \mathbb{X} = \begin{pmatrix} 1 & \T{\bm x_1} \label{eq03:X}\\ \vdots & \vdots \\ 1 &
71 \T{\bm x_n} \end{pmatrix}.
74 Definice rozdělená na dva případy:
78 0, & \text{je-li $r-j$ liché},\\
79 r!\,(-1)^{(r-j)/2}, & \text{je-li $r-j$ sudé}.
82 Všimněte si použití interpunkce v této konstrukci. Čárky a tečky se
83 dávají na místa, kam podle jazykových pravidel patří.
86 x& = y_1-y_2+y_3-y_5+y_8-\dots = && \text{z \eqref{eq02:Y}} \nonumber\\
87 & = y'\circ y^* = && \text{podle \eqref{eq03:X}} \nonumber\\
88 & = y(0) y' && \text {z Axiomu 1.}
92 Dva zarovnané vzorce nečíslované:
94 L(\bm\theta) &= \prod_{i=1}^n f_i(y_i;\,\bm\theta), \\
95 \ell(\bm\theta) &= \log\bigl\{L(\bm\theta)\bigr\} =
96 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\bm\theta)\bigr\}.
98 Dva zarovnané vzorce, první číslovaný:
100 L(\bm\theta) &= \prod_{i=1}^n f_i(y_i;\,\bm\theta), \label{eq01:L} \\
101 \ell(\bm\theta) &= \log\bigl\{L(\bm\theta)\bigr\} =
102 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\bm\theta)\bigr\}. \nonumber
105 Vzorec na dva řádky, první řádek zarovnaný vlevo, druhý vpravo, nečíslovaný:
107 \ell(\mu,\,\sigma^2) = \log\bigl\{L(\mu,\,\sigma^2)\bigr\} =
108 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\mu,\,\sigma^2)\bigr\}= \\
109 = -\,\frac{n}{2}\,\log(2\pi\sigma^2) \,-\,
110 \frac{1}{2\sigma^2}\sum_{i=1}^n\,(y_i - \mu)^2.
113 Vzorec na dva řádky, zarovnaný na $=$, číslovaný uprostřed:
114 \begin{equation}\label{eq01:ell}
116 \ell(\mu,\,\sigma^2) &= \log\bigl\{L(\mu,\,\sigma^2)\bigr\} =
117 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f(y_i;\,\mu,\,\sigma^2)\bigr\}= \\
118 & = -\,\frac{n}{2}\,\log(2\pi\sigma^2) \,-\,
119 \frac{1}{2\sigma^2}\sum_{i=1}^n\,(y_i - \mu)^2.
123 \section{Definice, věty, důkazy, \dots}
125 Konstrukce typu definice, věta, důkaz, příklad, \dots je vhodné
126 odlišit od okolního textu a~případně též číslovat s~možností použití
127 křížových odkazů. Pro každý typ těchto konstrukcí je vhodné mít
128 v~hlavním souboru (\texttt{BcPrace.tex}) nadefinované jedno prostředí,
129 které zajistí jak vizuální odlišení od okolního textu, tak
130 automatickou tvorbu čísel s~možností křížově odkazovat.
132 \begin{definice}\label{def01:1}
133 Nechť náhodné veličiny $X_1,\dots,X_n$ jsou definovány na témž
134 prav\-dě\-po\-dob\-nost\-ním prostoru $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$. Pak
135 vektor $\bm X = \T{(X_1,\dots,X_n)}$ nazveme \emph{náhodným
139 \begin{definice}[náhodný vektor]\label{def01:2}
140 Nechť náhodné veličiny $X_1,\dots,X_n$ jsou definovány na témž
141 pravděpodobnostním prostoru $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$. Pak
142 vektor $\bm X = \T{(X_1,\dots,X_n)}$ nazveme \emph{náhodným
145 Definice~\ref{def01:1} ukazuje použití prostředí pro sazbu definice
146 bez titulku, definice~\ref{def01:2} ukazuje použití prostředí pro
147 sazbu definice s~titulkem.
149 \begin{veta}\label{veta01:1}
150 Náhodný vektor $\bm X$ je měřitelné zobrazení prostoru
151 $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$ do $(\R_n,\,\mathcal{B}_n)$.
154 \begin{lemma}[\citealp{Andel07}, str. 29]\label{veta01:2}
155 Náhodný vektor $\bm X$ je měřitelné zobrazení prostoru
156 $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$ do $(\R_n,\,\mathcal{B}_n)$.
159 Jednotlivé kroky důkazu jsou podrobně popsány v~práci \citet[str.
162 Věta~\ref{veta01:1} ukazuje použití prostředí pro sazbu matematické
163 věty bez titulku, lemma~\ref{veta01:2} ukazuje použití prostředí pro
164 sazbu matematické věty s~titulkem. Lemmata byla zavedena v~hlavním
165 souboru tak, že sdílejí číslování s~větami.