cs/kap01.tex

   1 %%% Fiktivní kapitola s ukázkami sazby
   2
   3 \chapter{Nápověda k~sazbě}
   4
   5 \section{Úprava práce}
   6
   7 Vlastní text bakalářské práce je uspořádaný hierarchicky do kapitol a podkapitol,
   8 každá kapitola začíná na nové straně. Text je zarovnán do bloku. Nový odstavec
   9 se obvykle odděluje malou vertikální mezerou a odsazením prvního řádku. Grafická
  10 úprava má být v~celém textu jednotná.
  11
  12 Práce se tiskne na bílý papír formátu A4. Okraje musí ponechat dost místa na vazbu:
  13 doporučen je horní, dolní a pravý okraj $25\,\rm mm$, levý okraj $40\,\rm mm$.
  14 Číslují se všechny strany kromě obálky a informačních stran na začátku práce;
  15 první číslovaná strana bývá obvykle ta s~obsahem.
  16
  17 Písmo se doporučuje dvanáctibodové ($12\,\rm pt$) se standardní vzdáleností mezi řádky
  18 (pokud píšete ve Wordu nebo podobném programu, odpovídá tomu řádkování $1,5$; v~\TeX{}u
  19 není potřeba nic přepínat). Pro běžný text používejte vzpřímené patkové písmo.
  20 Text matematických vět se obvykle tiskne pro zdůraznění skloněným (slanted) písmem,
  21 není-li k~dispozici, může být zastoupeno kurzívou.
  22
  23 Primárně je doporučován jednostranný tisk (příliš tenkou práci lze obtížně svázat).
  24 Delší práce je lepší tisknout oboustranně a přizpůsobit tomu velikosti okrajů:
  25 $40\,\rm mm$ má vždy \emph{vnitřní} okraj. Rub titulního listu zůstává nepotištěný.
  26
  27 Zkratky použité v textu musí být vysvětleny vždy u prvního výskytu zkratky (v~závorce nebo
  28 v poznámce pod čarou, jde-li o složitější vysvětlení pojmu či zkratky). Pokud je zkratek
  29 více, připojuje se seznam použitých zkratek, včetně jejich vysvětlení a/nebo odkazů
  30 na definici.
  31
  32 Delší převzatý text jiného autora je nutné vymezit uvozovkami nebo jinak vyznačit a řádně
  33 citovat.
  34
  35 \section{Jednoduché příklady}
  36
  37 %%% Bez \usepackage{icomma}:
  38 % Čísla obvykle sázíme v~matematickém režimu s~desetinnou čárkou: \[\pi \doteq 3{,}141\,592\,653\,589.\]
  39
  40 %%% S \usepackage{icomma}:
  41 Čísla obvykle sázíme v~matematickém režimu s~desetinnou čárkou: \[\pi \doteq 3,141\,592\,653\,589.\]
  42
  43 Mezi číslo a jednotku patří úzká mezera: šířka stránky A4 činí $210\,\rm mm$, což si
  44 pamatuje pouze $5\,\%$ autorů. Pokud ale údaj slouží jako přívlastek, mezeru vynecháváme:
  45 $25\rm mm$ okraj, $95\%$ interval spolehlivosti.
  46
  47 Rozlišujeme různé druhy pomlček:
  48 červeno-černý (krátká pomlčka),
  49 strana 16--22 (střední),
  50 $45-44$ (matematické minus),
  51 a~toto je --- jak se asi dalo čekat --- vložená věta ohraničená dlouhými pomlčkami.
  52
  53 V~českém textu se používají \uv{české} uvozovky, nikoliv ``anglické''.
  54
  55 % V tomto odstavci se vlnka zviditelňuje
  56 {
  57 \def~{{\tt\char126}}
  58 Na některých místech je potřeba zabránit lámání řádku (v~\TeX{}u značíme vlnovkou):
  59 u~předložek (neslabičnych, nebo obecně jednopísmenných), vrchol~$v$, před $k$~kroky,
  60 a~proto, \dots{} obecně kdekoliv, kde by při rozlomení čtenář \uv{škobrtnul}.
  61 }
  62
  63 \section{Matematické vzorce a výrazy}
  64
  65 Proměnné sázíme kurzívou (to \TeX{} v~matematickém módu dělá sám, ale
  66 nezapomínejte na to v~okolním textu a také si matematický mód zapněte).
  67 Názvy funkcí sázíme vzpřímeně. Tedy například:
  68 $\var(X) = \E X^2 - \bigl(\E X \bigr)^2$.
  69
  70 Nechť
  71 \[   % LaTeXová náhrada klasického TeXového $$
  72 \mathbb{X} = \begin{pmatrix}
  73       \T{\bm x_1} \\
  74       \vdots \\
  75       \T{\bm x_n}
  76       \end{pmatrix}.
  77 \]
  78 Povšimněme si tečky za~maticí. Byť je matematický text vysázen
  79 ve~specifickém prostředí, stále je gramaticky součástí věty a~tudíž je
  80 zapotřebí neopomenout patřičná interpunkční znaménka. Výrazy, na které
  81 chceme později odkazovat, je vhodné očíslovat:
  82 \begin{equation}\label{eq01:Xmat}
  83 \mathbb{X} = \begin{pmatrix}
  84       \T{\bm x_1} \\
  85       \vdots \\
  86       \T{\bm x_n}
  87       \end{pmatrix}.
  88 \end{equation}
  89 Výraz \eqref{eq01:Xmat} definuje matici $\mathbb{X}$. Pro lepší čitelnost
  90 a~přehlednost textu je vhodné číslovat pouze ty výrazy, na které se
  91 autor někde v~další části textu odkazuje. To jest, nečíslujte
  92 automaticky všechny výrazy vysázené některým z~matematických
  93 prostředí.
  94
  95 Zarovnání vzorců do několika sloupečků:
  96 \begin{alignat*}{3}
  97 S(t) &= \pr(T > t),    &\qquad t&>0       &\qquad&\text{ (zprava spojitá),}\\
  98 F(t) &= \pr(T \leq t), &\qquad t&>0       &\qquad&\text{ (zprava spojitá).}
  99 \end{alignat*}
 100
 101 Dva vzorce se spojovníkem:
 102 \begin{equation}\label{eq01:FS}
 103 \left.
 104 \begin{aligned}
 105 S(t) &= \pr(T > t) \\[1ex]
 106 F(t) &= \pr(T \leq t)
 107 \end{aligned}
 108 \;      % zde pomůže ručně vynechat trochu místa
 109 \right\}
 110 \quad t>0 \qquad \text{(zprava spojité).}
 111 \end{equation}
 112
 113 Dva centrované nečíslované vzorce:
 114 \begin{gather*}
 115 \bm Y = \mathbb{X}\bm\beta + \bm\varepsilon, \\[1ex]
 116 \mathbb{X} = \begin{pmatrix} 1 & \T{\bm x_1} \\ \vdots & \vdots \\ 1 &
 117   \T{\bm x_n} \end{pmatrix}.
 118 \end{gather*}
 119 Dva centrované číslované vzorce:
 120 \begin{gather}
 121 \bm Y = \mathbb{X}\bm\beta + \bm\varepsilon, \label{eq02:Y}\\[1ex]
 122 \mathbb{X} = \begin{pmatrix} 1 & \T{\bm x_1} \label{eq03:X}\\ \vdots & \vdots \\ 1 &
 123   \T{\bm x_n} \end{pmatrix}.
 124 \end{gather}
 125
 126 Definice rozdělená na dva případy:
 127 \[
 128 P_{r-j}=
 129 \begin{cases}
 130 0, & \text{je-li $r-j$ liché},\\
 131 r!\,(-1)^{(r-j)/2}, & \text{je-li $r-j$ sudé}.
 132 \end{cases}
 133 \]
 134 Všimněte si použití interpunkce v této konstrukci. Čárky a tečky se
 135 dávají na místa, kam podle jazykových pravidel patří.
 136
 137 \begin{align}
 138 x& = y_1-y_2+y_3-y_5+y_8-\dots = && \text{z \eqref{eq02:Y}} \nonumber\\
 139 & = y'\circ y^* = && \text{podle \eqref{eq03:X}} \nonumber\\
 140 & = y(0) y' && \text {z Axiomu 1.}
 141 \end{align}
 142
 143
 144 Dva zarovnané vzorce nečíslované:
 145 \begin{align*}
 146 L(\bm\theta) &= \prod_{i=1}^n f_i(y_i;\,\bm\theta), \\
 147 \ell(\bm\theta) &= \log\bigl\{L(\bm\theta)\bigr\} =
 148 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\bm\theta)\bigr\}.
 149 \end{align*}
 150 Dva zarovnané vzorce, první číslovaný:
 151 \begin{align}
 152 L(\bm\theta) &= \prod_{i=1}^n f_i(y_i;\,\bm\theta), \label{eq01:L} \\
 153 \ell(\bm\theta) &= \log\bigl\{L(\bm\theta)\bigr\} =
 154 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\bm\theta)\bigr\}. \nonumber
 155 \end{align}
 156
 157 Vzorec na dva řádky, první řádek zarovnaný vlevo, druhý vpravo, nečíslovaný:
 158 \begin{multline*}
 159 \ell(\mu,\,\sigma^2) = \log\bigl\{L(\mu,\,\sigma^2)\bigr\} =
 160 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\mu,\,\sigma^2)\bigr\}= \\
 161   = -\,\frac{n}{2}\,\log(2\pi\sigma^2) \,-\,
 162 \frac{1}{2\sigma^2}\sum_{i=1}^n\,(y_i - \mu)^2.
 163 \end{multline*}
 164
 165 Vzorec na dva řádky, zarovnaný na $=$, číslovaný uprostřed:
 166 \begin{equation}\label{eq01:ell}
 167 \begin{split}
 168 \ell(\mu,\,\sigma^2) &= \log\bigl\{L(\mu,\,\sigma^2)\bigr\} =
 169 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f(y_i;\,\mu,\,\sigma^2)\bigr\}= \\
 170 & = -\,\frac{n}{2}\,\log(2\pi\sigma^2) \,-\,
 171 \frac{1}{2\sigma^2}\sum_{i=1}^n\,(y_i - \mu)^2.
 172 \end{split}
 173 \end{equation}
 174
 175 \section{Definice, věty, důkazy, \dots}
 176
 177 Konstrukce typu definice, věta, důkaz, příklad, \dots je vhodné
 178 odlišit od okolního textu a~případně též číslovat s~možností použití
 179 křížových odkazů. Pro každý typ těchto konstrukcí je vhodné mít
 180 v~souboru s~makry (\texttt{makra.tex}) nadefinované jedno prostředí,
 181 které zajistí jak vizuální odlišení od okolního textu, tak
 182 automatické číslování s~možností křížově odkazovat.
 183
 184 \begin{definice}\label{def01:1}
 185   Nechť náhodné veličiny $X_1,\dots,X_n$ jsou definovány na témž
 186   prav\-dě\-po\-dob\-nost\-ním prostoru $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$. Pak
 187   vektor $\bm X = \T{(X_1,\dots,X_n)}$ nazveme \emph{náhodným
 188     vektorem}.
 189 \end{definice}
 190
 191 \begin{definice}[náhodný vektor]\label{def01:2}
 192   Nechť náhodné veličiny $X_1,\dots,X_n$ jsou definovány na témž
 193   pravděpodobnostním prostoru $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$. Pak
 194   vektor $\bm X = \T{(X_1,\dots,X_n)}$ nazveme \emph{náhodným
 195     vektorem}.
 196 \end{definice}
 197 Definice~\ref{def01:1} ukazuje použití prostředí pro sazbu definice
 198 bez titulku, definice~\ref{def01:2} ukazuje použití prostředí pro
 199 sazbu definice s~titulkem.
 200
 201 \begin{veta}\label{veta01:1}
 202   Náhodný vektor $\bm X$ je měřitelné zobrazení prostoru
 203   $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$ do $(\R_n,\,\mathcal{B}_n)$.
 204 \end{veta}
 205
 206 \begin{lemma}[\citealp{Andel07}, str. 29]\label{veta01:2}
 207   Náhodný vektor $\bm X$ je měřitelné zobrazení prostoru
 208   $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$ do $(\R_n,\,\mathcal{B}_n)$.
 209 \end{lemma}
 210 \begin{dukaz}
 211   Jednotlivé kroky důkazu jsou podrobně popsány v~práci \citet[str.
 212   29]{Andel07}.
 213 \end{dukaz}
 214 Věta~\ref{veta01:1} ukazuje použití prostředí pro sazbu matematické
 215 věty bez titulku, lemma~\ref{veta01:2} ukazuje použití prostředí pro
 216 sazbu matematické věty s~titulkem. Lemmata byla zavedena v~hlavním
 217 souboru tak, že sdílejí číslování s~větami.