cs/kap01.tex

   1 %%% Fiktivní kapitola s ukázkami sazby
   2
   3 \chapter{Nápověda k~sazbě}
   4
   5 \section{Úprava práce}
   6
   7 Vlastní text bakalářské práce je uspořádaný hierarchicky do kapitol a podkapitol,
   8 každá kapitola začíná na nové straně. Text je zarovnán do bloku. Nový odstavec
   9 se obvykle odděluje malou vertikální mezerou a odsazením prvního řádku. Grafická
  10 úprava má být v~celém textu jednotná.
  11
  12 Práce se tiskne na bílý papír formátu A4. Okraje musí ponechat dost místa na vazbu:
  13 doporučen je horní, dolní a pravý okraj $25\,\rm mm$, levý okraj $40\,\rm mm$.
  14
  15 Písmo se doporučuje dvanáctibodové ($12\,\rm pt$) se standardní vzdáleností mezi řádky
  16 (pokud píšete ve Wordu nebo podobném programu, odpovídá tomu řádkování $1,5$; v~\TeX{}u
  17 není potřeba nic přepínat). Pro běžný text používejte vzpřímené patkové písmo.
  18 Text matematických vět se obvykle tiskne pro zdůraznění skloněným (slanted) písmem,
  19 není-li k~dispozici, může být zastoupeno kurzívou.
  20
  21 Primárně je doporučován jednostranný tisk (příliš tenkou práci lze obtížně svázat).
  22 Delší práce je lepší tisknout oboustranně a přizpůsobit tomu velikosti okrajů:
  23 $40\,\rm mm$ má vždy \emph{vnitřní} okraj. Rub titulního listu zůstává nepotištěný.
  24
  25 Zkratky použité v textu musí být vysvětleny vždy u prvního výskytu zkratky (v~závorce nebo
  26 v poznámce pod čarou, jde-li o složitější vysvětlení pojmu či zkratky). Pokud je zkratek
  27 více, připojuje se seznam použitých zkratek, včetně jejich vysvětlení a/nebo odkazů
  28 na definici.
  29
  30 Delší převzatý text jiného autora je nutné vymezit uvozovkami nebo jinak vyznačit a řádně
  31 citovat.
  32
  33 \section{Jednoduché příklady}
  34
  35 %%% Bez \usepackage{icomma}:
  36 % Čísla obvykle sázíme v~matematickém režimu s~desetinnou čárkou: \[\pi \doteq 3{,}141\,592\,653\,589.\]
  37
  38 %%% S \usepackage{icomma}:
  39 Čísla obvykle sázíme v~matematickém režimu s~desetinnou čárkou: \[\pi \doteq 3,141\,592\,653\,589.\]
  40
  41 Mezi číslo a jednotku patří úzká mezera: šířka stránky A4 činí $210\,\rm mm$, což si
  42 pamatuje pouze $5\,\%$ autorů. Pokud ale údaj slouží jako přívlastek, mezeru vynecháváme:
  43 $25\rm mm$ okraj, $95\%$ interval spolehlivosti.
  44
  45 Rozlišujeme různé druhy pomlček:
  46 červeno-černý (krátká pomlčka),
  47 strana 16--22 (střední),
  48 $45-44$ (matematické minus),
  49 a~toto je --- jak se asi dalo čekat --- vložená věta ohraničená dlouhými pomlčkami.
  50
  51 V~českém textu se používají \uv{české} uvozovky, nikoliv ``anglické''.
  52
  53 % V tomto odstavci se vlnka zviditelňuje
  54 {
  55 \def~{{\tt\char126}}
  56 Na některých místech je potřeba zabránit lámání řádku (v~\TeX{}u značíme vlnovkou):
  57 u~předložek (neslabičnych, nebo obecně jednopísmenných), vrchol~$v$, před $k$~kroky,
  58 a~proto, \dots{} obecně kdekoliv, kde by při rozlomení čtenář \uv{škobrtnul}.
  59 }
  60
  61 Seznamy obvykle sázíme pomocí odrážek:
  62 \begin{itemize}   % Nebo {compactitem}
  63 \item první
  64 \item druhá
  65 \item třetí
  66 \end{itemize}
  67
  68 \section{Matematické vzorce a výrazy}
  69
  70 Proměnné sázíme kurzívou (to \TeX{} v~matematickém módu dělá sám, ale
  71 nezapomínejte na to v~okolním textu a také si matematický mód zapněte).
  72 Názvy funkcí sázíme vzpřímeně. Tedy například:
  73 $\var(X) = \E X^2 - \bigl(\E X \bigr)^2$.
  74
  75 Nechť
  76 \[   % LaTeXová náhrada klasického TeXového $$
  77 \mathbb{X} = \begin{pmatrix}
  78       \T{\bm x_1} \\
  79       \vdots \\
  80       \T{\bm x_n}
  81       \end{pmatrix}.
  82 \]
  83 Povšimněme si tečky za~maticí. Byť je matematický text vysázen
  84 ve~specifickém prostředí, stále je gramaticky součástí věty a~tudíž je
  85 zapotřebí neopomenout patřičná interpunkční znaménka. Výrazy, na které
  86 chceme později odkazovat, je vhodné očíslovat:
  87 \begin{equation}\label{eq01:Xmat}
  88 \mathbb{X} = \begin{pmatrix}
  89       \T{\bm x_1} \\
  90       \vdots \\
  91       \T{\bm x_n}
  92       \end{pmatrix}.
  93 \end{equation}
  94 Výraz \eqref{eq01:Xmat} definuje matici $\mathbb{X}$. Pro lepší čitelnost
  95 a~přehlednost textu je vhodné číslovat pouze ty výrazy, na které se
  96 autor někde v~další části textu odkazuje. To jest, nečíslujte
  97 automaticky všechny výrazy vysázené některým z~matematických
  98 prostředí.
  99
 100 Zarovnání vzorců do několika sloupečků:
 101 \begin{alignat*}{3}
 102 S(t) &= \pr(T > t),    &\qquad t&>0       &\qquad&\text{ (zprava spojitá),}\\
 103 F(t) &= \pr(T \leq t), &\qquad t&>0       &\qquad&\text{ (zprava spojitá).}
 104 \end{alignat*}
 105
 106 Dva vzorce se spojovníkem:
 107 \begin{equation}\label{eq01:FS}
 108 \left.
 109 \begin{aligned}
 110 S(t) &= \pr(T > t) \\[1ex]
 111 F(t) &= \pr(T \leq t)
 112 \end{aligned}
 113 \;      % zde pomůže ručně vynechat trochu místa
 114 \right\}
 115 \quad t>0 \qquad \text{(zprava spojité).}
 116 \end{equation}
 117
 118 Dva centrované nečíslované vzorce:
 119 \begin{gather*}
 120 \bm Y = \mathbb{X}\bm\beta + \bm\varepsilon, \\[1ex]
 121 \mathbb{X} = \begin{pmatrix} 1 & \T{\bm x_1} \\ \vdots & \vdots \\ 1 &
 122   \T{\bm x_n} \end{pmatrix}.
 123 \end{gather*}
 124 Dva centrované číslované vzorce:
 125 \begin{gather}
 126 \bm Y = \mathbb{X}\bm\beta + \bm\varepsilon, \label{eq02:Y}\\[1ex]
 127 \mathbb{X} = \begin{pmatrix} 1 & \T{\bm x_1} \label{eq03:X}\\ \vdots & \vdots \\ 1 &
 128   \T{\bm x_n} \end{pmatrix}.
 129 \end{gather}
 130
 131 Definice rozdělená na dva případy:
 132 \[
 133 P_{r-j}=
 134 \begin{cases}
 135 0, & \text{je-li $r-j$ liché},\\
 136 r!\,(-1)^{(r-j)/2}, & \text{je-li $r-j$ sudé}.
 137 \end{cases}
 138 \]
 139 Všimněte si použití interpunkce v této konstrukci. Čárky a tečky se
 140 dávají na místa, kam podle jazykových pravidel patří.
 141
 142 \begin{align}
 143 x& = y_1-y_2+y_3-y_5+y_8-\dots = && \text{z \eqref{eq02:Y}} \nonumber\\
 144 & = y'\circ y^* = && \text{podle \eqref{eq03:X}} \nonumber\\
 145 & = y(0) y' && \text {z Axiomu 1.}
 146 \end{align}
 147
 148
 149 Dva zarovnané vzorce nečíslované:
 150 \begin{align*}
 151 L(\bm\theta) &= \prod_{i=1}^n f_i(y_i;\,\bm\theta), \\
 152 \ell(\bm\theta) &= \log\bigl\{L(\bm\theta)\bigr\} =
 153 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\bm\theta)\bigr\}.
 154 \end{align*}
 155 Dva zarovnané vzorce, první číslovaný:
 156 \begin{align}
 157 L(\bm\theta) &= \prod_{i=1}^n f_i(y_i;\,\bm\theta), \label{eq01:L} \\
 158 \ell(\bm\theta) &= \log\bigl\{L(\bm\theta)\bigr\} =
 159 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\bm\theta)\bigr\}. \nonumber
 160 \end{align}
 161
 162 Vzorec na dva řádky, první řádek zarovnaný vlevo, druhý vpravo, nečíslovaný:
 163 \begin{multline*}
 164 \ell(\mu,\,\sigma^2) = \log\bigl\{L(\mu,\,\sigma^2)\bigr\} =
 165 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f_i(y_i;\,\mu,\,\sigma^2)\bigr\}= \\
 166   = -\,\frac{n}{2}\,\log(2\pi\sigma^2) \,-\,
 167 \frac{1}{2\sigma^2}\sum_{i=1}^n\,(y_i - \mu)^2.
 168 \end{multline*}
 169
 170 Vzorec na dva řádky, zarovnaný na $=$, číslovaný uprostřed:
 171 \begin{equation}\label{eq01:ell}
 172 \begin{split}
 173 \ell(\mu,\,\sigma^2) &= \log\bigl\{L(\mu,\,\sigma^2)\bigr\} =
 174 \sum_{i=1}^n \log\bigl\{f(y_i;\,\mu,\,\sigma^2)\bigr\}= \\
 175 & = -\,\frac{n}{2}\,\log(2\pi\sigma^2) \,-\,
 176 \frac{1}{2\sigma^2}\sum_{i=1}^n\,(y_i - \mu)^2.
 177 \end{split}
 178 \end{equation}
 179
 180 \section{Definice, věty, důkazy, \dots}
 181
 182 Konstrukce typu definice, věta, důkaz, příklad, \dots je vhodné
 183 odlišit od okolního textu a~případně též číslovat s~možností použití
 184 křížových odkazů. Pro každý typ těchto konstrukcí je vhodné mít
 185 v~souboru s~makry (\texttt{makra.tex}) nadefinované jedno prostředí,
 186 které zajistí jak vizuální odlišení od okolního textu, tak
 187 automatické číslování s~možností křížově odkazovat.
 188
 189 \begin{definice}\label{def01:1}
 190   Nechť náhodné veličiny $X_1,\dots,X_n$ jsou definovány na témž
 191   prav\-dě\-po\-dob\-nost\-ním prostoru $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$. Pak
 192   vektor $\bm X = \T{(X_1,\dots,X_n)}$ nazveme \emph{náhodným
 193     vektorem}.
 194 \end{definice}
 195
 196 \begin{definice}[náhodný vektor]\label{def01:2}
 197   Nechť náhodné veličiny $X_1,\dots,X_n$ jsou definovány na témž
 198   pravděpodobnostním prostoru $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$. Pak
 199   vektor $\bm X = \T{(X_1,\dots,X_n)}$ nazveme \emph{náhodným
 200     vektorem}.
 201 \end{definice}
 202 Definice~\ref{def01:1} ukazuje použití prostředí pro sazbu definice
 203 bez titulku, definice~\ref{def01:2} ukazuje použití prostředí pro
 204 sazbu definice s~titulkem.
 205
 206 \begin{veta}\label{veta01:1}
 207   Náhodný vektor $\bm X$ je měřitelné zobrazení prostoru
 208   $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$ do $(\R_n,\,\mathcal{B}_n)$.
 209 \end{veta}
 210
 211 \begin{lemma}[\citealp{Andel07}, str. 29]\label{veta01:2}
 212   Náhodný vektor $\bm X$ je měřitelné zobrazení prostoru
 213   $(\Omega,\,\mathcal{A},\,\pr)$ do $(\R_n,\,\mathcal{B}_n)$.
 214 \end{lemma}
 215 \begin{dukaz}
 216   Jednotlivé kroky důkazu jsou podrobně popsány v~práci \citet[str.
 217   29]{Andel07}.
 218 \end{dukaz}
 219 Věta~\ref{veta01:1} ukazuje použití prostředí pro sazbu matematické
 220 věty bez titulku, lemma~\ref{veta01:2} ukazuje použití prostředí pro
 221 sazbu matematické věty s~titulkem. Lemmata byla zavedena v~hlavním
 222 souboru tak, že sdílejí číslování s~větami.