]> mj.ucw.cz Git - ga.git/blob - 5-mst/5-mst.tex
Zjednoduseni formulace lemmatu.
[ga.git] / 5-mst / 5-mst.tex
1 \input ../sgr.tex
2 \prednaska{5}{Minimální kostry}{zapsali Martin Kruli¹ \& Petr Su¹il }
3
4 \def\symdiff{\mathop{\Delta}}
5
6 \h{Minimální kostry a základní vìty okolo nich}
7
8 \todo{Chybí zde obrázky, znaènì by hutný text projasnily.}
9
10 \>V~této kapitole se budeme zabývat výhradnì neorientovanými grafy, jejich¾ hrany
11 budou ohodnoceny vahami $w: E \to {\bb R}$.
12
13 \s{Definice:}
14 \itemize\ibull
15 \:{\I Podgrafem} budeme v~této kapitole mínit libovolnou podmno¾inu hran, vrcholy
16 v¾dy zùstanou zachovány.
17 \:{\I Pøidání a odebrání hrany} budeme znaèit $T+e:=T\cup \{e\}$, $T-e:=T\setminus \{e\}$.
18 \:{\I Kostra} (Spanning Tree) souvislého grafu $G$ je libovolný jeho podgraf, který je strom.
19 Kostru nesouvislého grafu definujeme jako sjednocení koster jednotlivých komponent.
20 [Alternativnì: kostra je minimální podgraf, který má komponenty s~tými¾ vrcholy
21 jako komponenty~$G$.]
22 \:{\I Váha} podgrafu $F\subseteq E$ je $w(F) := \sum_{e\in F} w(e)$.
23 \:{\I Minimální kostra} (Minimum Spanning Tree, mezi pøáteli té¾ MST) budeme øíkat
24 ka¾dé kostøe, její¾ váha je mezi v¹emi kostrami daného grafu minimální.
25 \endlist
26
27 \s{Poznámka:}
28 Toto je sice standardní definice MST, ale jinak je dosti ne¹ikovná, proto¾e vy¾aduje,
29 aby bylo váhy mo¾né sèítat. Za~chvíli si uká¾eme, ¾e to není potøeba.
30
31 \s{Definice:}
32 Buï $T \subseteq G$ nìjaká kostra grafu~$G$. Pak:
33 \itemize\ibull
34 \:$T[x,y]$ bude znaèit cestu v~$T$, která spojuje $x$ a $y$. (Cestou opìt míníme mno¾inu hran.)
35 \:$T[e]:=T[x,y]$ pro hranu $e=xy$. Této cestì budeme øíkat {\I cesta pokrytá hranou~$e$.}
36 \:Hrana $e\in E \setminus T$ je {\I lehká vzhledem k~$T$} $\equiv \exists e^\prime \in T[e]: w(e)<w(e^\prime)$.
37   Ostatním hranám nele¾ícím v~kostøe budeme øíkat {\I tì¾ké.}
38 \endlist
39
40 \s{Vìta:} Kostra~$T$ je minimální $\Leftrightarrow$ neexistuje hrana lehká vzhledem k~$T$.
41
42 Tato vìta nám dává pìknou alternativní definici MST, která místo sèítání vah váhy
43 pouze porovnává, èili jí místo èísel staèí (kvazi)uspoøádání na~hranách. Ne¾ se dostaneme
44 k~jejímu dùkazu, prozkoumejme nejdøíve, jak se dá mezi jednotlivými kostrami pøecházet.
45
46 %\centerline{\epsfysize=3cm\epsfbox{01.eps}}
47
48 \s{Definice:} Pro kostru~$T$ a hrany $e, e'$
49 zaveïme $\<swap>(T,e,e^\prime) := T-e+e'$.
50
51 \s{Pozorování:}
52 Pokud $e^\prime \not\in T$ a $e\in T[e^\prime]$, je $\<swap>(T,e,e^\prime)$ opìt kostra.
53 Staèí si uvìdomit, ¾e pøidáním $e^\prime$ do~$T$ vznikne kru¾nice (konkrétnì $T[e^\prime] + e^\prime$)
54 a vynecháním libovolné hrany z~této kru¾nice získáme opìt kostru.
55
56 \s{Lemma o~swapování:}
57 Máme-li libovolné kostry $T$ a $T'$, pak lze z~$T$ dostat $T'$ koneèným poètem operací \<swap>.
58
59 \s{Dùkaz:}
60 Jeliko¾ $\vert T \vert = \vert T' \vert$, musí existovat $e' \in T'\setminus T$.
61 Kru¾nice $T[e']+e'$ nemù¾e být celá obsa¾ena v~$T$, tak¾e existuje hrana
62 $e\in T[e']\setminus T'$ a $\check{T} := \<swap>(T,e,e')$ je kostra,
63 pro kterou $\vert \check{T} \symdiff T' \vert = \vert T \symdiff T' \vert -2$.
64 Po~koneèném poètu tìchto krokù tedy musíme dojít k~$T'$.
65 \qed
66
67 \s{Monotónní lemma o~swapování:}
68 Je-li $T$ kostra, k~ní¾ neexistují ¾ádné lehké hrany, a~$T'$ libovolná kostra,
69 pak lze od~$T$ k~$T'$ pøejít posloupností swapù, pøi které váha kostry neklesá.
70
71 \s{Dùkaz:}
72 Podobnì jako u~pøedchozího lemmatu budeme postupovat indukcí podle $\vert T \symdiff T' \vert$.
73 Pokud zvolíme libovolnì hranu $e'\in T'\setminus T$ a k~ní $e\in T[e]\setminus T'$, musí
74 $\check{T}:=\<swap>(T,e,e')$ být kostra bli¾¹í k~$T'$ a $w(\check{T})\ge w(T)$,
75 jeliko¾ $e'$ nemù¾e být lehká vzhledem k~$T$, tak¾e speciálnì $w(e')\ge w(e)$.
76
77 Aby mohla indukce pokraèovat, potøebujeme je¹tì dokázat, ¾e ani k~nové kostøe neexistují
78 lehké hrany v~$T'\setminus \check{T}$. K~tomu nám pomù¾e zvolit si ze~v¹ech mo¾ných hran~$e'$ tu s~nejmen¹í vahou.
79 Uva¾me nyní hranu~$f\in T'\setminus \check{T}$.
80 Cesta $\check{T}[f]$ pokrytá touto hranou v~nové kostøe je buïto pùvodní $T[f]$ (to pokud $e\not\in T[f]$)
81 nebo $T[f] \symdiff C$, kde $C$ je kru¾nice $T[e']+e$. První pøípad je triviální,
82 ve~druhém si staèí uvìdomit, ¾e $w(f)\ge w(e')$ a ostatní hrany na~$C$ jsou lehèí
83 ne¾~$e'$.
84 \qed
85
86 \s{Dùkaz vìty:}
87 \itemize\ibull
88 \:$\Rightarrow$ Chceme dokázat, ¾e $\exists$ lehká hrana $\Rightarrow$ $T$ není minimální.
89
90 Nech» $\exists e$ lehká. Najdeme $e' \in T[e] : w(e) < w(e')$ (ta musí existovat z def. lehké hrany).
91 Kostra $T' := \<swap>(T,e,e')$ je lehèí ne¾~$T$.
92
93 \medskip
94
95 \:$\Leftarrow$ Pokud k~$T$ neexistuje lehká hrana, je $T$ minimální.
96
97 Uva¾me minimální kostru $T_{min}$. Podle právì dokázané implikace k~ní neexistují lehké hrany,
98 tak¾e mù¾eme pou¾ít monotónní swapovací lemma na~$T$ a $T_{min}$ a z~nìj plyne $w(T)\le w(T_{min})$,
99 a~tedy $w(T)=w(T_{min})$.
100
101 \endlist
102 \qed
103
104 \s{Vìta:}
105 Jsou-li v¹echny váhy hran navzájem rùzné, je MST urèena jednoznaènì.
106
107 \s{Dùkaz:}
108 Máme-li dvì MST $T_1$ a $T_2$, neobsahují podle pøedchozí vìty lehké hrany, tak¾e podle monotónního
109 lemmatu mezi nimi lze pøeswapovat bez poklesu váhy. Pokud jsou ale váhy rùzné, musí ka¾dé swapnutí
110 ostøe zvý¹it váhu, a~proto k~¾ádnému nemohlo dojít.
111 \qed
112
113 \s{Poznámka:} Èasto se nám bude hodit, aby kostra, kterou hledáme, byla urèena jednoznaènì.
114 Tehdy mù¾eme vyu¾ít pøedchozí vìty a váhy zmìnit o~vhodné epsilony, respektive kvaziuspoøádání
115 roz¹íøit na~lineární uspoøádání.
116
117 \h{Èervenomodrý meta-algoritmus}
118
119 V¹echny tradièní algoritmy na~hledání MST lze popsat jako speciální pøípady následujícího
120 meta-algoritmu. Rozeberme si tedy rovnou ten. Formulujeme ho pro pøípad, kdy jsou v¹echny
121 váhy hran navzájem rùzné.
122
123 \s{Meta-algoritmus:}
124
125 \algo
126 \:Na poèátku jsou v¹echny hrany bezbarvé.
127 \:Dokud to lze, pou¾ijeme jedno z~následujících pravidel:
128 \itemize\relax
129 \:{\I Modré pravidlo:} Vyber øez takový, ¾e jeho nejlehèí hrana není modrá,\foot{Za
130 touto podmínkou nehledejte ¾ádná kouzla, je tu pouze proto, aby se algoritmus nemohl
131 zacyklit neustálým provádìním pravidel, která nic nezmìní.} a obarvi ji na~modro.
132 \:{\I Èervené pravidlo:} Vyber cyklus takový, ¾e jeho nejtì¾¹í hrana není èervená, a obarvi ji na~èerveno.
133 \endlist
134 \endalgo
135
136 \s{Vìta:}
137 Pro Èervenomodrý meta-algoritmus spu¹tìný na~libovolném grafu s~hranami lineárnì uspoøádanými
138 podle vah platí:
139 \algo
140 \:V¾dy se zastaví.
141 \:Po zastavení jsou v¹echny hrany obarvené.
142 \:Modøe obarvené hrany tvoøí minimální kostru.
143 \endalgo
144
145 \s{Modré lemma:} Je-li hrana~$e$ kdykoliv algoritmem obarvena na~modro, pak $e\in T_{min}$.
146
147 \s{Dùkaz:} Minimální kostra $T_{min}$ je urèena jednoznaènì (váhy jsou rùzné).
148 Hrana~$e$ byla omodøena jako nejlehèí hrana nìjakého øezu~$C$.
149 Pokud by existovala nìjaká jiná $e' \in C \cap T_{min}[e]$, mù¾eme provést
150 $\<swap>(T_{min},e',e)$ a tím z~$T_{min}$ vytvoøit je¹tì lehèí kostru,
151 co¾ je spor.
152 \qed
153
154 \centerline{\epsfysize=3cm\epsfbox{02.eps}}
155
156 \s{Èervené lemma:} Je-li hrana~$e$ kdykoliv algoritmem obarvena na~èerveno, pak $e\not\in T_{min}$.
157
158 \s{Dùkaz:} Opìt sporem: Pøedpokládejme, ¾e~$e$ byla obarvena èervenì jako nejtì¾¹í na~nìjaké kru¾nici~$C$
159 a ¾e $e\in T_{min}$. Odebráním~$e$ se nam $T_min$ rozpadne na dvì komponenty $T_x$ a $T_y$.
160 Nìkteré vrcholy kru¾nice pøipadnou do komponenty $T_x$, ostatní do $T_y$.
161 Lze jednodu¹e nahlédnout, ¾e musí existovat hrana $e'\ne e$ taková, ¾e $x' \in T_x$ a $y' \in T_y$.
162 Hrana~$e$ byla nejtì¾¹í na~kru¾nici, tak¾e $w(e') < w(e)$ a $\<swap>(T_{min},e,e')$ nám dá~lehèí kostru,
163 co¾ je spor.
164 \qed
165
166 \centerline{\epsfysize=4cm\epsfbox{03.eps}}
167
168 \s{Bezbarvé lemma:} Pokud existuje nìjaká neobarvená hrana, lze je¹tì pou¾ít nìkteré
169 z~pravidel.
170
171 \s{Dùkaz:} Nech» existuje hrana~$e=xy$, která je stále bezbarvá. Oznaèíme si $M$ mno¾inu vrcholù,
172 do~nich¾ se lze z~$x$ dostat po~modrých hranách. Nyní mohou nastat dvì mo¾nosti:
173
174 \itemize\ibull
175 \:$y \in M$ (tj. existuje modrá cesta z~$x$ do~$y$): Modrá cesta je v~minimální kostøe a k~minimální kostøe
176 neexistují ¾ádné lehké hrany, tak¾e hrana $e$ je nejdra¾¹í na~cyklu tvoøeném modrou cestou a~touto hranou
177 a mohu na ni pou¾ít èervené pravidlo.
178
179 \centerline{\epsfysize=3cm\epsfbox{04.eps}}
180
181 \:$y \notin M$: Tehdy øez $\delta(M)$ neobsahuje ¾ádné modré hrany a alespoò jednu, která není
182 èervená (konkrétnì hranu~$e$), tak¾e na~tento øez mù¾eme pou¾ít modré pravidlo.
183
184 \centerline{\epsfysize=3cm\epsfbox{05.eps}}
185
186 \endlist
187 \qed
188
189 \s{Dùkaz vìty:}
190 \itemize\ibull
191 \:{\I Zastaví se:} Z~èerveného a modrého lemmatu plyne, ¾e ¾ádnou hranu nikdy nepøebarvíme, pøibude ka¾dým krokem
192   alespoò jedna obarvená hrana, tak¾e se algoritmus zastaví.
193 \:{\I Obarví v¹e:} Pokud existuje alespoò jedna neobarvená hrana, pak podle bezbarvého lemmatu algoritmus pokraèuje.
194 \:{\I Najde modrou MST:} Podle èerveného a modrého lemmatu le¾í v~$T_{min}$ právì modré hrany.
195 \endlist
196 \qed
197
198 \s{Poznámka:}
199 Èervené a modré pravidlo jsou v~jistém smyslu duální. Pro rovinné grafy je na~sebe pøevede obyèejná rovinná
200 dualita (staèí si uvìdomit, ¾e kostra duálního grafu je komplement duálu kostry primárního grafu), obecnìji
201 je to dualita mezi matroidy, která prohazuje øezy a cykly.
202
203 \h{Klasické algoritmy na hledání MST}
204
205 \s{Kruskalùv neboli Hladový:\foot{\rm Mo¾ná hladový s~malým `h', ale tento algoritmus je pradìdeèkem
206 v¹ech ostatních hladových algoritmù, tak mu tu èest pøejme.}}
207
208 \algo
209 \:Setøídíme hrany podle vah vzestupnì.
210 \:Zaèneme s~prázdnou kostrou (ka¾dý vrchol je v~samostatné komponentì souvislosti).
211 \:Bereme hrany ve vzestupném poøadí.
212 \::Pro ka¾dou hranu $e$ se podíváme, zda spojuje dvì rùzné komponenty -- pokud ano, pøidáme ji do~kostry,
213    jinak ji zahodíme.
214 \endalgo
215
216 Èervenomodrý pohled: pìstujeme modrý les. Pokud hrana spojuje dva stromeèky, je~urèitì minimální v~øezu mezi
217 jedním ze~stromeèkù a zbytkem grafu (ostatní hrany tého¾ øezu jsme je¹tì nezpracovali). Pokud nespojuje,
218 je maximální na~nìjakém cyklu tvoøeném touto hranou a nìjakými døíve pøidanými.
219
220 Potøebujeme èas $\O(m \log n)$ na~setøídìní hran a dále datovou strukturu pro udr¾ování komponent souvislosti
221 (Union-Find Problem), se~kterou provedeme $m$ operací \<Find> a $n$ operací \<Union>. Nejlep¹í známá implementace
222 této struktury dává slo¾itost obou operací $\O(\alpha(n))$ amortizovanì, tak¾e celkovì hladový algoritmus
223 dobìhne v~èase $\O(m \log n + m \alpha(n))$.
224
225 \s{Borùvkùv:}
226
227 Opìt si budeme pìstovat modrý les, av¹ak tentokrát jej budeme roz¹iøovat ve fázích. V~jedné fázi nalezneme ke ka¾dému stromeèku nejlevnìj¹í incidentní hranu
228 a v¹echny tyto nalezené hrany naráz pøidáme (aplikujeme nìkolik modrých pravidel najednou). Pokud jsou v¹echny váhy rùzné, cyklus
229 tím nevznikne.
230
231 Poèet stromeèku klesá exponenciálnì $\Rightarrow$ fází je celkem $\log n$. Pokud ka¾dou fázi
232 implementujeme lineárním prùchodem celého grafu, dostaneme slo¾itost $\O(m\log n)$.
233 Mimo to lze ka¾dou fázi výteènì paralelizovat.
234
235 \s{Jarníkùv:}
236
237 Jarníkùv algoritmus je podobný Borùvkovi, ale s tím rozdílem, ¾e nenecháme rùst celý les, ale jen jeden modrý strom. V~ka¾dém
238 okam¾iku nalezneme nejlevnìj¹í hranu vedoucí mezi stromem a zbytkem grafu a pøidáme ji ke~stromu (modré pravidlo);
239 hrany vedoucí uvnitø stromu prùbì¾nì zahazujeme (èervené pravidlo). Kroky opakujeme, dokud se strom nerozroste pøes v¹echny vrcholy.
240 Pøi ¹ikovné implementaci pomocí haldy má èasovou slo¾itost $\O(m\log n)$, v~pøí¹tí kapitole uká¾eme implementaci je¹tì ¹ikovnìj¹í.
241
242 \s{Cvièení:}
243 Naleznìte algoritmus pro výpoèet MST v~grafech ohodnocených vahami $\{1,\ldots k\}$ se slo¾itostí $\O(mk)$.
244
245 \bye