3 \prednaska{13}{Tøídící algoritmy a násobení matic}{}
5 Minulou pøedná¹ku jsme probírali QuickSort, jeden z historicky prvních tøídících algoritmù,
6 které pøekonaly kvadratickou slo¾itost aspoò v~prùmìrném pøípadì.
8 Proè se dodnes pou¾ívá, kdy¾ známe algoritmy, které mají slo¾itost $\Theta(n\log n)$ i
9 v nejhor¹ím pøípadì? Proto¾e QuickSort se k pamìti chová témìø sekvenènì, tak¾e na
10 dne¹ních poèítaèích bì¾í rychle.
12 Podívejme se na pár nápadù pro skuteèné naprogramování tohoto algoritmu.
14 Urèitì nám vadí pøekopírovávat z a do pomocných polí. Na¹tìstí mù¾eme pøerovnávat
15 pøímo v pùvodním poli. Zleva budeme dávat prvky men¹í ne¾ pivot, zprava vìt¹í ne¾
16 pivot. Na toto staèí udr¾ovat si dva indexy $a$ a $b$, které znaèí, jak daleko vlevo
17 (vpravo) u¾ jsou správné prvky.
19 Rekurzivní programy mají zbyteènì velkou re¾ii. Proto implementujme vlastní zásobník
20 na hranice úsekù, které zbývá setøídit. V¾dy vìt¹í interval vlo¾íme na zásobník a men¹í
21 rovnou zpracujeme. Na zásobníku proto bude maximálnì $\log n$ polo¾ek.
23 Malé podproblémy dotøídíme nìjakým triviálním algoritmem napøíklad InsertSortem.
24 Odhadem pro $n=10$ je to pro dne¹ní poèítaèe výhodné (zji¹»uje se experimentálnì).
26 \h{Zoo tøídících algoritmù}
28 Porovnejme nyní známé tøídící algoritmy.
32 \s{Definice:} {\I Stabilní tøídìní} øíkáme takovému, které u~prvkù se stejnou hodnotou
33 klíèe zachová jejich vzájemné poøadí, v~jakém byly na~vstupu.
34 (To se hodí napøíklad pøi lexikografickém tøídìní, kde se napøed tøídí podle
35 nejménì významné slo¾ky a pak podle významìj¹ích.)
37 \s{Definice:} Pokud tøídíme prvky {\I na místì} (tedy vstup dostaneme zadaný v~poli
38 a v~tomté¾ poli pak vracíme výstup), za {\I pomocnou pamì»} tøídícího algoritmu prohlásíme
39 ve¹kerou vyu¾itou pamì» mimo vstupní pole.
44 \+ & \<Èas> & \<Pomocná pamì»> & \<Stabilní> \cr
46 \+ InsertSort & $\Theta (n^2)$ & $\Theta (1)$ & $+$ \cr
47 \+ MergeSort & $\Theta (n\log n)$ & $\Theta (n)$ & $+$ \cr
48 \+ HeapSort & $\Theta (n\log n)$ & $\Theta (1)$ & $-$ \cr
49 \+ QuickSort & $\Theta (n\log n)$ & $\Theta (\log n)$ & $-$ \cr
55 \:QuickSort má jen prùmìrnou èasovou slo¾itost $\Theta (\log n)$. Mù¾eme ale øíct, ¾e
56 porovnáváme prùmìrné èasové slo¾itosti, proto¾e u ostatních algoritmù vyjdou stejnì
57 jako jejich èasové slo¾itosti v~nejhor¹ím pøípadì.
58 \:HeapSort -- tøídìní pomocí haldy. Do haldy vlo¾íme v¹echny prvky a pak je vybereme.
59 Celkem $\Theta(n)$ operací s haldou, ka¾dá za $\Theta(\log n)$. Navíc tuto haldu mohu stavìt i
60 rozebírat v~poli, ve kterém dostanu vstup.
61 \:MergeSort jde implementovat s konstantní pomocnou pamìtí za cenu konstantního
62 zpomalení, ov¹em konstanta je neprakticky velká.
63 \:MergeSort je stabilní, kdy¾ dìlím pole na poloviny. Není pøi tøídìní spojových seznamù
64 s~rozdìlováním prvkù na sudé a liché.
65 \:QuickSort se dá naprogramovat stabilnì, ale potøebuje lineárnì pomocné pamìti.
68 \>®ádný algoritmus v tabulce netøídil rychleji ne¾ $\Theta(n\log n)$. To není náhoda
69 -- nasledující vìta nám øíká, ¾e to nejde:
74 Ka¾dý deterministický tøídící algoritmus, který tøídìné prvky pouze porovnává a kopíruje,
75 má èasovou slo¾itost $\Omega(n\log n)$.
77 (O prùmìrné èasové slo¾itosti pravdìpodobnostních tøidících algoritmù se dá dokázat podobná vìta.)
80 Budeme doká¾eme, ¾e ka¾dý porovnávací tøídící algoritmus potøebuje v~nejhor¹ím
81 pøípadì provést $\Omega(n\log n)$ porovnání, co¾ dává pøirozený dolní odhad
84 Pøesnìji øeèeno, doká¾eme, ¾e pro ka¾dý algoritmus existuje vstup libovolné délky~$n$,
85 na nìm¾ algoritmus provede $\Omega(n\log n)$ porovnání. Bez újmy na obecnosti se budeme
86 zabývat pouze vstupy, které jsou permutacemi mno¾iny $\{1,\ldots, n\}$. (Staèí nám
87 najít jeden \uv{tì¾ký} vstup, pokud ho najdeme mezi permutacemi, úkol jsme splnili.)
89 Mìjme tedy deterministický algoritmus a nìjaké pevné~$n$. Sledujme, jak algoritmus
90 porovnává -- u~ka¾dého porovnání zaznamenáme polohy porovnávaných prvkù tak, jak byly
91 na vstupu. Jeliko¾ algoritmus je deterministický, porovná na zaèátku v¾dy tuté¾ dvojici
92 prvkù. Toto porovnání mohlo dopadnout tøemi rùznými zpùsoby (vìt¹í, men¹í, rovno).
93 Pro ka¾dý z~nich je opìt jednoznaènì urèeno, které prvky algoritmus porovná, a tak
94 dále. Po provedení posledního porovnání algoritmus vydá jako výstup nìjakou jednoznaènì
95 urèenou permutaci vstupu.
97 Chování algoritmu proto mù¾eme popsat rozhodovacím stromem. Vnitøní vrcholy stromu odpovídají
98 porovnáním prvkù, listy odpovídají vydaným permutacím. Ze~stromu vynecháme vìtve, které
99 nemohou nastat (napøíklad pokud u¾ víme, ¾e $x_1<x_3$ a $x_3<x_6$, a~pøijde na øadu
100 porovnání $x_1$ s~$x_6$, u¾ je jasné, jak dopadne).
102 Poèet porovnání v~nejhor¹ím pøípadì je roven hloubce stromu. Jak ji spoèítat?
104 V¹imneme si, ¾e pro ka¾dou z~mo¾ných permutací na vstupu musí chod algoritmu
105 skonèit v~jiném listu (jinak by existovaly dvì rùzné permutace, které lze
106 setøídit tými¾ prohozeními, co¾ není mo¾né). Strom tedy musí mít alespoò $n!$
109 Hloubka rozhodovacího stromu odpovídá poètu porovnání. My chceme dokázat, ¾e porovnání
110 musí být aspoò $\Omega (n\log n)$.
112 % \figure{RozhodovaciStrom.eps}{Rozhodovací Strom}{0.3\hsize}
115 \s{Lemmátko:} Ternární strom hloubky $k$ má nejvý¹e $3^k$ listù.
116 \par\noindent {\sl Dùkazík:} Uva¾me ternární strom hloubky $k$ s maximálním poètem
117 listù. V takovém stromu budou v¹echny listy urèitì le¾et na poslední hladinì
118 (kdyby nele¾ely, mù¾eme pod nìkterý list na vy¹¹í hladinì pøidat dal¹í dva vrcholy a získat
119 tak \uv{listnatìj¹í} strom stejné hloubky). Jeliko¾ na $i$-té hladinì je nejvý¹e $3^i$
120 vrcholù, v¹ech listù je nejvý¹e $3^k$.
124 \>Z~tohoto lemmátka plyne, ¾e rozhodovací strom musí být hluboký alespoò $\log_3 n!$.
126 \>Zbytek u¾ je snadné cvièení z diskrétní matematiky:
129 \s{Lemmátko:} $ n! \ge n^{n / 2}$.
130 \par\noindent {\sl Dùkazík:} $n! = \sqrt{(n!)^2} = \sqrt{1(n-1)\cdot 2(n-2) \cdot \ldots \cdot n\cdot 1}$,
131 co¾ mù¾eme také zapsat jako $\sqrt{1(n-1)}\cdot \sqrt{2(n-2)} \cdot \ldots \cdot \sqrt{n\cdot 1}$.
132 Pøitom pro ka¾dé $1\le k\le n$ je $k(n+1-k) = kn + k - k^2 = n + (k-1)n + k(1-k) = n + (k-1)(n-k) \ge n$.
133 Proto je ka¾dá z~odmocnin vìt¹í nebo rovna $n^{1/2}$ a $n!\ge (n^{1/2})^n = n^{n/2}$.
137 \>Hloubka stromu tedy èiní minimálnì $\log_3 n! \ge \log_3(n^{n/2}) = n/2 \cdot \log_3 n = \Omega(n\log n)$,
138 co¾ jsme chtìli dokázat.
141 Ukázali jsme si tøídìní v èase $ \O(N\log{N}) $ a také dokázali, ¾e líp to v obecném
142 pøípadì nejde. Na¹e tøídící algoritmy jsou tedy optimální (a¾ na multiplikativní konstantu).
145 Pøekvapivì mù¾eme tøídit i rychleji -- vìta omezuje pouze tøídìní pomocí porovnávaní.
146 Co kdy¾ o~vstupu víme víc, tøeba ¾e je tvoøen èísly z~omezeného rozsahu.
150 Counting sort je algoritmus pro tøídìní $N$ celých èísel s maximálním rozsahem hodnot
151 $R$. Tøídí v èase $ \Theta(N + R) $ s~pamì»ovou nároèností $ \Theta(R) $.
153 Algoritmus postupnì prochází vstup a poèítá si ke ka¾dému prvku z~rozsahu, kolikrát jej
154 vidìl. Poté a¾ projde celý vstup, projde poèítadla a postupnì vypí¹e v¹echna èísla z~rozsahu
155 ve~správném poètu kopií.
157 \s{Algoritmus:} (tøídìní posloupnosti $x_1,\ldots,x_N\in\{1,\ldots,R\}$ pomocí {\I Counting sort}u)
160 \:Pro $ i = 1 \ldots R$ opakujeme:
161 \::$ p_i \leftarrow 0 $
162 \:Pro $ i = 1 \ldots N$ opakujeme:
163 \::$ p_{x_i} \leftarrow p_{x_i} + 1 $
165 \:Pro $ i = 1 \ldots R$ opakujeme:
166 \::Pokud $ p_i \neq 0 $:
167 \:::$ v_j \leftarrow i $
168 \:::$ j \leftarrow j + 1 $
169 \:Vrátíme výsledek $v_1,\ldots,v_N$.
172 \h{Pøihrádkové tøídìní}
174 Counting sort nám moc nepomù¾e, pokud chceme tøídit ne pøímo celá èísla, nýbr¾
175 záznamy s~celoèíselnými klíèi. Na ty se bude hodit pøihrádkové tøídìní neboli
176 {\I Bucket-sort} (\uv{kbelíkové tøídìní}).
178 Uva¾ujme opìt~$N$ prvkù s~klíèi v~rozsahu $1,\ldots,R$. Poøídíme si~$R$ pøihrádek
179 $P_1,\ldots,P_R$, prvky do nich roztøídíme a pak postupnì vypí¹eme obsah pøihrádek
180 v~poøadí podle klíèù.
182 \>Potøebujeme k tomu èas $ \Theta(N + R) $ a pamì» $ \Theta(N + R) $. Navíc se jedná
183 o~stabilní algoritmus.
185 \s{Algoritmus:} (tøídìní prvkù $x_1, \ldots, x_n $ s~klíèi $c_1, \ldots, c_n\in\{1,\ldots,R\}$ pomocí {\I bucket-sort}u)
187 \:$P_1 \ldots P_R \leftarrow \emptyset$
189 \::Vlo¾íme $x_i$ do $P_{c_i}$.
191 \::Vypi¹eme obsah $P_j$.
194 \h{Lexikografické tøídìní k-tic}
195 Mìjme $n$ uspoøádaných $k$-tic prvkù z mno¾iny $ \{1 \ldots R \}^k $. Úkol zní seøadit
196 \hbox{$k$-tice} slovníkovì (lexikograficky). Mù¾eme pou¾ít metodu rozdìl a panuj,
197 tak¾e prvky setøídíme nejprve podle první souøadnice $k$-tic a pak se rekurzivnì
198 zavoláme na ka¾dou pøihrádku a tøídíme podle následující souøadnice.
200 Nebo mù¾eme vyu¾ít toho, ¾e bucket-sort je stabilní a tøídit takto:
202 \s{Algoritmus: } (tøídìní $k$-tic $ x_1, \ldots ,x_n $ lexikograficky pomocí {\it Bucket-sort}u)
204 \:$ S \leftarrow x_1, \ldots, x_n.$
205 \:Pro $ i = k $ a¾ $ 1 $ opakujeme:
206 \::$ S \leftarrow $ bucket-sort $ S $ podle $i$-té souøadnice.
207 \:Vydáme výsledek $S$.
210 Pro pøehlednost v následujícím pozorování oznaème $ \ell = k - i + 1 $, co¾ pøesnì odpovídá tomu, v kolikátém prùchodu cyklu jsme.
213 Po $\ell$-tém prùchodu cyklem jsou prvky uspoøádány lexikograficky podle $i$-té a¾ $k$-té souøadnice.
216 Indukcí podle $\ell$:
218 \:Pro $ \ell = 1 $ jsou prvky uspoøádány podle poslední souøadnice.
219 \:Po $\ell$ prùchodech ji¾ máme prvky setøídìny lexikograficky podle $i$-té a¾ $k$-té souøadnice a spou¹tíme $(\ell + 1)$-ní prùchod, tj. budeme tøídít podle $(i - 1)$-ní souøadnice.
220 Proto¾e bucket-sort tøídí stabilnì, zùstanou prvky se stejnou $(i - 1)$-ní souøadnicí vùèi sobì seøazeny tak, jak byly seøazeny na vstupu.
221 Z IP tam v¹ak byly seøazeny lexikograficky podle $i$-té a¾ $k$-té souøadnice. Tudí¾ po $(\ell + 1)$-ním prùchodu jsou prvky seøazeny podle $(i - 1)$-ní a¾ $k$-té souøadnice.
225 Èasová slo¾itost je $\Theta( k \cdot (n + R))$, co¾ je lineární s délkou vstupu $(k \cdot n)$ pro pevné $k$ a~$R$; pamì»ová slo¾itost èiní $\Theta(n + R)$.
227 \h{Tøídìní èísel $ 1 \ldots R $ podruhé (Radix sort)}
228 Zvolíme základ $Z$ a èísla zapí¹eme v soustavì o základu $Z$, èím¾ získáme $ ( \lfloor \log_z{R} \rfloor +1) $-tice, na které spustíme pøedcházející algoritmus.
229 Díky tomu budeme tøídít v èase $\Theta({\log{R} \over \log{Z}} \cdot (n + Z))$. Jak zvolit vhodné $Z$?
231 Pokud bychom zvolili $Z$ konstantní, èasová slo¾itost bude $\Theta(\log{R} \cdot n) $, co¾ mù¾e být $ n \log{n} $ nebo i víc.
232 Zvolíme-li $ Z = n $, dostáváme $ \Theta({\log{R} \over \log{n}} \cdot n) $, co¾ pro $ R \leq n^\alpha $ znamená $ \O(\alpha n) $.
233 Polynomiálnì velká celá èísla jde tedy tøídit v~lineárním èase.
237 \>{\I (Na pøedná¹ce letos nebylo, ale pro úplnost uvádíme.)}
239 Mìjme $n$ øetìzcù $ r_1, r_2 \ldots r_n $ dlouhých $ l_1, l_2 \ldots
240 l_n $ Oznaème si $ L = \max_{1 \leq i \leq n} l_i $ délku nejdel¹ího øetìzce a $R$
243 Problém je, ¾e øetìzce nemusí být stejnì dlouhé (pokud by byly, lze se na øetìzce
244 dívat jako na $k$-tice, které u¾ tøídít umíme). S tím se mù¾eme pokusit vypoøádat
245 doplnìním øetìzcù mezerami tak, aby mìly v¹echny stejnou délku, a spustit na nìj
246 algoritmus pro $k$-tice. Tím dostaneme algoritmus, který bude mít èasovou slo¾itost $
247 \O(Ln) $, co¾ bohu¾el mù¾e být a¾ kvadratické vzhledem k velikosti vstupu.
249 Pøíklad: na vstupu mìjme k øetìzcù, kde prvních $k-1$ z nich bude mít délku $1$ a
250 poslední øetìzec bude dlouhý pøesnì $k$. Vstup má tedy celkovou délku $2k-1$ a my teï
251 doplníme prvních $k-1$ øetìzcù mezerami. Vidíme, ¾e algoritmus teï bude pracovat v
252 èase $ \O(k^2) $. To, co nám nejvíce zpùsobovalo problémy u pøedchozího pøíkladu, bylo
253 velké mno¾ství èasu zabraného porovnáváním doplnìných mezer. Zkusíme proto øe¹it ná¹
254 problem trochu chytøeji a koncové mezery do øetìzù vùbec pøidávat nebudeme.
256 Nejprve roztøídíme bucket-sortem øetìzce do pøihrádek (mno¾in) $ P_i $ podle jejich
257 délek, kde $i$ znaèí délku øetìzcù v dané pøihrádce, neboli definujme $ P_i = \left\{
258 r_j \vert l_j = i \right\} $. Dále si zavedeme seznam setøídìných øetìzcù $S$
259 takový, ¾e v nìm po $k$-tém prùchodu tøídícím cyklem budou øetìzce s délkou
260 alespoò $ L - k + 1 $ (oznaème $l$) a zároveò v nìm tyto øetìzce budou
261 setøídìny lexikograficky od $l$-tého znaku po $L$-tý. Z definice tohoto
262 seznamu je patrné, ¾e po $L$ krocích tøídícího cyklu bude tento seznam
263 obsahovat v¹echny øetìzce a tyto øetìzce v nìm budou lexikograficky seøazeny.
265 Zbývá u¾ jen popsat, jak tento cyklus pracuje. Nejprve vezme $l$-tou mno¾inu $ P_l $ a
266 její øetìzce roztøídí do pøihrádek $ Q_j $ (kde index $j$ znaèí j-tý znak abecedy)
267 podle jejich $l$-tého (neboli posledního) znaku. Dále vezme seznam $S$ a jeho øetìzce
268 pøidá opìt podle jejich $l$-tého znaku do stejných pøihrádek $ Q_j $ za ji¾ døíve
269 pøidané øetìzce z $ P_l $. Na závìr postupnì projde v¹echny pøihrádky $ Q_j $ a
270 øetìzce v nich pøesune do seznamu $S$. Proto¾e øetìzce z pøihrádek $ Q_j $ bude brát
271 ve stejném poøadí, v jakém do nich byly umístìny, a proto¾e ze seznamu $S$, který je
272 setøízený podle $ (l + 1) $-ního znaku po $L$-tý, bude také brát øetìzce postupnì,
273 bude seznam $S$ po $k$-tém prùchodu pøesnì takový, jaký jsme chtìli (indukcí bychom
274 dokázali, ¾e cyklus pracuje skuteènì správnì). Zároveò z popisu algoritmu je jasné, ¾e
275 bìhem tøídìní ka¾dý znak ka¾dého øetìzce pou¾ijeme právì jednou, tudí¾ algoritmus bude
276 lineární s délkou vstupu (pro úplnost dodejme, ¾e popsaný algoritmus funguje v
277 pøípadech, kdy abeceda má pevnou velikost).
279 Algoritmus: (tøídìní øetìzcù)
281 \:$L \leftarrow \max(l_1, l_2,\ldots,l_n)$
282 \:Pro $ i \leftarrow 1 $ do $L$ opakuj:
283 \::$ P_i \leftarrow \emptyset $
284 \:Pro $ i \leftarrow 1 $ do $ n $ opakuj:
285 \::$ \<pridej>(P_{l_i}, r_i) $
287 \:$ S \leftarrow \emptyset $
288 \:Pro $ i \leftarrow L $ do $ 1 $ opakuj:
289 \::Pro $ j \leftarrow 1 $ do $ R $ opakuj:
290 \:::$ Q_j \leftarrow \emptyset $
292 \::Pro $ j \leftarrow 1 $ do velikost($P_i$) opakuj:
293 \:::$ \<vezmi>(P_i, r) $
294 \:::$ \<pridej>(Q_{r[i]}, r) $
295 \::Pro $ j \leftarrow 1 $ do velikost($S$) opakuj:
296 \:::$ \<vezmi>(S, r) $
297 \:::$ \<pridej>(Q_{r[i]}, r) $
299 \::$ S \leftarrow \emptyset $
300 \::Pro $ j \leftarrow 1 $ do $ R $ opakuj:
301 \:::Pro $ k \leftarrow 1 $ do velikost($Q_j$) opakuj:
302 \::::$ \<vezmi>(Q_j, r) $
303 \::::$ \<pridej>(S, r) $
308 Èasová slo¾itost tohoto algoritmu tedy bude $ \O(RN) $, kde $N$ je délka vstupu a $R$ poèet znakù abecedy.
310 \h{Zoo tøídících algoritmù podruhé}
312 \>Doplòme tedy na¹i tabulku:
317 \+ & \<Èas> & \<Pomocná pamì»> & \<Stabilní> \cr
319 \+ InsertSort & $\Theta (n^2)$ & $\Theta (1)$ & $+$ \cr
320 \+ MergeSort & $\Theta (n\log n)$ & $\Theta (n)$ & $+$ \cr
321 \+ HeapSort & $\Theta (n\log n)$ & $\Theta (1)$ & $-$ \cr
322 \+ QuickSort & $\Theta (n\log n)$ & $\Theta (\log n)$ & $-$ \cr
323 \+ BucketSort & $\Theta (n+R)$ & $\Theta (n+R)$ & $+$ \cr
324 \+ $k$-tice & $\Theta (k(n+R))$ & $\Theta (n+R)$ & $+$ \cr
325 \+ RadixSort & $\Theta (n\log _n R)$ & $\Theta (n)$ & $+$ \cr
329 \h{K èemu je vlastnì tøídìní dobré?} Díky nìmu mù¾eme rychle vyhledávat prvky v
330 mno¾inì, konkrétnì v èase $ \O(\log n) $ napø. pomocí pùlení intervalù. Dal¹ím
331 problémem, na který se hodí pou¾ít tøídìní, je zji¹tìní, zda se v posloupnosti nìjaké
332 její hodnoty opakují. Dá se dokázat, ¾e tuto úlohu nelze vyøe¹it lépe (rychleji), ne¾
333 tak, ¾e hodnoty nejprve setøídíme a poté setøidìnou posloupnost projdeme.
335 \h{Násobení matic n$\times$n a Strassenùv algoritmus}
337 Nejdøíve si pøipomeneme definici násobení dvou ètvercových matic typu $n \times n$.
338 Platí, ¾e prvek v $i$-tém øádku a $j$-tém sloupci výsledné matice $Z$ se rovná
339 standardnímu skalárnímu souèinu $i$-tého øádku první matice $X$ a $j$-tého sloupce
340 druhé matice~$Y$. Formálnì zapsáno:
342 $$ Z_{ij} = \sum_{k=1}^n X_{ik} \cdot Y_{kj}. $$
344 \figure{nasobeni-matic.eps}{Násobení matic}{\epsfxsize}
346 Algoritmus, který by násobil matice podle této definice, by mìl èasovou slo¾itost $
347 \Theta(n^3) $, proto¾e poèet prvkù ve výsledné matici je $n^2$ a jeden skalární souèin
348 vektorù dimenze $n$ vy¾aduje lineární poèet operací.
350 My se s touto èasovou slo¾itostí ov¹em nespokojíme a budeme postupovat podobnì jako
351 pøi vylep¹ování algoritmu na násobení velkých èísel. Bez újmy na obecnosti
352 pøedpokládejme, ¾e budeme násobit dvì matice typu $n \times n$, kde $n=2^k, k \in \bb
353 N$. Obì tyto matice rozdìlíme na ètvrtiny a tyto èásti
354 postupnì oznaèíme u matice $X$ písmeny $A$, $B$, $C$ a $D$, u matice $Y$ písmeny $P$,
355 $Q$, $R$ a $S$. Z~definice násobení matic zjistíme, ¾e ètvrtiny výsledné matice $Z$
356 mù¾eme zapsat pomocí souèinù èástí násobených matic. Levá horní ètvrtina bude
357 odpovídat výsledku operací $AP+BR$, pravá horní ètvrtina bude $AQ+BS$, levá dolní
358 $CP+DR$ a zbylá $CQ+DS$ (viz obrázek).
360 \figure{nasobeni-matic-2.eps}{Násobení rozètvrcených matic}{\epsfxsize}
362 Pøevedli jsme tedy problém násobení ètvercových matic øádu $n$ na násobení ètvercových
363 matic øádu ${n/2}$. Tímto rozdìlováním bychom mohli pokraèovat, dokud bychom se
364 nedostali na matice øádu 1, jejich¾ vynásobení je triviální. Dostali jsme tedy
365 klasický algoritmus typu {\it rozdìl a panuj}. Pomohli jsme si ale nìjak? V ka¾dém
366 kroku provádíme 8 násobení matic polovièního øádu a navíc konstantní poèet operací na
367 $n^2$ prvcích. Dostáváme tedy rekurentní zápis èasové slo¾itosti:
369 $$ T(n) = 8T\left({n \over 2}\right) + \Theta(n^2). $$
371 Pou¾itím Master Theoremu lehce dojdeme k závìru, ¾e slo¾itost je stále $\Theta(n^3)$, tedy stejná jako pøi násobení matic z definice. Zdánlivì jsme si tedy nepomohli, ale stejnì jako tomu bylo u násobení velkých èísel, i teï mù¾eme zredukovat poèet násobení matic polovièního øádu, které nejvíce ovlivòuje èasovou slo¾itost algoritmu. Není to bohu¾el nic triviálního, a proto si radìji rovnou øekneme správné øe¹ení. Jedná se o Strassenùv algoritmus, který redukuje potøebný poèet násobení na~7, a je¹tì pøed tím, ne¾ si uká¾eme, jak funguje, doká¾eme si, jak nám to s èasovou slo¾itostí vlastnì pomù¾e:
373 $$ T(n) = 7T\left({n \over 2}\right) + \Theta(n^2) \Longrightarrow \Theta(n^{\log_2 7}) = \O(n^{2.808}). $$
375 Výsledná slo¾itost Strassenova algoritmu je tedy $\O(n^{2.808})$, co¾ je sice malé, ale pro velké matice znatelné zlep¹ení oproti algoritmu vycházejícímu pøímo z~definice.
377 \s{Lemma:} (vzorce pro násobení blokových matic ve~Strassenovì algoritmu)
379 \def\\{\noalign{\vskip 7pt}}
382 \pmatrix{A & B \cr\\ C & D \cr}
384 \pmatrix{P & Q \cr\\ R & S \cr}
387 T_1 + T_4 - T_5 + T_7 &
390 T_1 - T_2 + T_3 + T_6 \cr
395 $$\vbox{\halign{$#$\hfil\qquad &$#$\hfil\qquad \cr
396 T_1 = (A+D)\cdot(P+S) & T_5 = (A+B)\cdot S \cr\\
397 T_2 = (C+D)\cdot P & T_6 = (C-A)\cdot (P+Q) \cr\\
398 T_3 = A\cdot(Q-S) & T_7 = (B-D)\cdot (R+S) \cr\\
399 T_4 = D\cdot(R-P) \cr
404 \proof Do ètvercù $4 \times 4$ si napí¹eme znaky $+$ nebo $-$ podle toho, jestli se pøi výpoètu dané matice pøièítá nebo odeèítá pøíslu¹ný souèin dvou matic. Øádky znamenají matice $A$, $B$, $C$ a $D$ a sloupce znaèí matice $P$, $Q$, $R$ a $S$. Pokud se tedy v prvním øádku a prvním sloupci vyskytuje znak $+$, znamená to ¾e pøièteme souèin matic $A$~a~$P$. Nejdøíve si spoèítáme pomocné matice $T_1$ a¾ $T_7$ a z nich pak dopoèítáme, co bude na pøíslu¹ných místech ve výsledné matici.
406 \def\bbb#1{\vbox to 10pt{\vss\hbox to 10pt{\hss\tenrm #1\hss}\vss}}
407 \def\bb#1{\ifx#1.\bbb{$\cdot$}\else\bbb#1\fi}
408 \def\zz#1#2#3#4{\bb#1\bb#2\bb#3\bb#4}
409 \def\qq#1#2#3#4{{\offinterlineskip\vcenter{\halign{\vrule ##\vrule \cr\noalign{\hrule}\zz#1\cr\zz#2\cr\zz#3\cr\zz#4\cr\noalign{\hrule}}}}}
412 T_1 = \qq{+..+}{....}{....}{+..+} \qquad
413 T_2 = \qq{....}{....}{+...}{+...} \qquad
414 T_3 = \qq{.+.-}{....}{....}{....} \qquad
415 T_4 = \qq{....}{....}{....}{-.+.}
418 T_5 = \qq{...+}{...+}{....}{....} \qquad
419 T_6 = \qq{--..}{....}{++..}{....} \qquad
420 T_7 = \qq{....}{..++}{....}{..--}
425 \def\\{\noalign{\vskip 7pt}}
428 T_1 + T_4 - T_5 + T_7 &= \qq{+...}{..+.}{....}{....} = AP + BR \cr\\
429 T_3 + T_5 &= \qq{.+..}{...+}{....}{....} = AQ + BS \cr\\
430 T_2 + T_4 &= \qq{....}{....}{+...}{..+.} = CP + DR \cr\\
431 T_1 - T_2 + T_3 + T_6 &= \qq{....}{....}{.+..}{...+} = CQ + DS \cr
435 % konec slidu z prednasky
437 Jak je vidìt, výsledná matice je tvoøena stejnými èástmi jako pøi obyèejném násobení. Touto kapitolou jsme tedy dokázali následující vìtu:
440 Strassenùv algoritmus pro násobení matic $n \times n$ má èasovou slo¾itost
441 v nejhor¹ím pøípadì $\O(n^{2.808})$. \qed
444 Zatím nejlep¹í dokázaný algoritmus má èasovou slo¾itost $\O(n^{2.376})$, leè s velkou multiplikativní konstantou.
446 \h{Dosa¾itelnost v grafech pomocí Strassenova algoritmu}
448 Matice mohou souviset s mnoha na první pohled nesouvisejícími problémy.
450 \s{Lemma:} Nech» $A$ je matice sousednosti grafu, nech» $S^{(k)}_{z,j}$
451 oznaèíme poèet sledù délky~$k$ z vrcholu~$j$ do vrcholu $i$. Pak $S^{(k)}=A^k$.
458 \:$S^{(k+1)}_{i,j}=\sum_{z:(i, z)\in E(G)} S^{(k)}_{z, j} = \sum _{z=1}^n A_{i, z}
459 S_{z, j}^{(k)}=(AS^{(k)})_{i, j}$
463 Pøidáním smyèek do matice $A$ zjistíme dostupnost vrcholù po cestách dlouhých $k$ nebo
466 Staèí tedy spoèítat matici $B=(A+E)^k$ pro libovolné $k\geq n$ ($E$ je jednotková matice).
467 Pak $B_{i,j}\neq 0$ právì kdy¾ existuje cesta z vrcholu $i$ do vrcholu $j$.
469 Pro vypoèítání $B$ nám staèí $\lceil \log n \rceil$ umocnìní matice na druhou, co¾ je
470 speciální pøípad násobení matic. Èasová slo¾itost celého algoritmu tedy èiní $\O(n^{\log _2 7} \cdot \log n)$.
472 Musíme v¹ak dávat pozor a normovat èísla (nulu necháme, nenulová nahradíme pøi ka¾dém
473 násobení jednièkou), aby nám nepøerostla pøes hlavu a hlavnì pøes maximální