1 \documentclass[12pt]{article}
2 \usepackage[czech]{babel}
3 \usepackage[latin2]{inputenc}
10 Víme-li nìco o hodnotách, mù¾eme najít lep¹í tøídící algoritumus, napø. v lineárním èase.
12 Na mno¾inì máme tyto operace:
24 Víme-li, ¾e je uspoøádaná - vyhledávací strom: $\Theta(\log n)$ na operaci
30 $U$ ... velikost universa (mno¾ina ze které prvky vybíráme)
32 $[U] = {0, 1, 2,\ldots,U-1}$
36 {\bf 1. Pole indexované $0..U-1$}
40 Insert/Delete/Find v èase $O(1)$
48 {\bf 2. Èíslicový strom (radix tree) }
50 Zvolíme $b$ základ soustavy
52 prvky $U$ zapisujeme jako $k$-tice èíslic
54 èili $x\in U \mapsto [b]^{k}, k=[\log_b U]$
56 Tedy vznikne strom (hloubka $k$), na $k$-té úrovni podle $k$-té èíslice
62 Insert, Delete: $O(b \log_b U)$
64 pamì»: $O(nb\log_b U)$
68 $b$ malá - lep¹í pamì», hor¹í èasová slo¾itost a obrácenì
70 $\Rightarrow$ vy¾aduje peèlivé nastavení parametrù
77 Za $b$ zvolíme abecedu
79 $|x|$ ... délka øetìzce
83 Find, Insert, Delete: $O(|x|)$
85 pamì»: $O(\sum_{i} |x|)$
92 $h: [U] \rightarrow [m]$ hashovací funkce
94 Perfektní hashovací funkce - do ka¾dé z $n$ pøihrádek jediný prvek z $[U]$
96 Pøíklad: Jaká je pravdìpodobnost, ¾e 2 z k lidí mají narozeniny ve stejný den?
97 Staèí 23 lidí, aby nastala kolize s pravdìpodobností vìt¹í ne¾ jedna polovina.
98 (Aby nenastala, potøebovali bychom vìt¹í poèet pøihrádek: $m = cn^2$)
100 $m$ ... poèet pøihrádek
102 $h$ ... hashovací funkce $[U] \rightarrow [m]$
104 v ka¾dé pøihrádce spoják
107 Find: pou¾ít hashovací funkci k urèení pøihrádky a projít spojákem
112 {\bf Hashování se separovými øetezci}
115 Insert, Delete, Find pracují v èase $O(|x|)$
120 vlo¾ili jsme $x_1 \ldots x_n \in [U]$
122 nyní pracujeme s $x \in [U]$
124 pøedpokládejme, ¾e $h(x_i)$ a $h(x)$ jsou náhodné
128 $N_p:=\sharp$ : $h(x_1)=h(x)$
130 $N_{i,p} := 0$ pokud $h(x_i)\neq p$
132 $N_{i,p} := 1$ pokud $h(x_i)= p$
134 $N_p = \sum_{i=1}^n N_{i,p}$
136 $E N_{i,p} = Pr[h(x_i)=p] = \frac{1}{m} $
138 $E N_p = n \frac{1}{m} = \frac{n}{m} $
142 Za pøedpokladu, ¾e hash pøidìluje náhodnou pøihrádku, je v ka¾dé pøihrádce $\frac{n}{m}$ prvkù.
146 \noindent {\sc Vìta:} {\it Pokud jsme do hashovací tabulky vlo¾ili
147 hodnoty $x_1,\dots,x_m$ tak, ¾e $h_{x_i}$ jsou v¹echny stejnì
148 pravdìpodobné, pak následující Insert, Delete, Find pracují v èase
149 ${\cal O}\,(\frac{n}{m}+1)$. (Za pøedpokladu, ¾e výpoèet $h$ trvá
154 {\it Insert}: Spoèítá si $h(x)$ a vlo¾í jej do spojového seznamu v patøièné pøihrádce.
156 {\it Delete}: Spoèítá si $h(x)$ a najde jej v spojovém seznamu v patøièné pøihrádce a
159 {\it Find}: Spoèítá si $h(x)$ a najde jej v spojovém seznamu v patøièné pøihrádce.
163 \noindent Tato metoda má dva háèky:
167 2. musíme dopøedu vìdìt, kolik prvkù budeme vkládat
171 {\large \bf Nafukovací hashovací tabulka}
173 na poèátku: $n=0;m=4$
175 v ka¾dém okam¾iku budeme udr¾ovat pomìr $\frac{n}{m}\in \langle
178 tedy: (pokud nastane)
179 $$n=4 \Rightarrow m:=8 $$
180 $$n=8 \Rightarrow m:=16$$
181 Pøi ka¾dém zvìt¹ování tabulky musíme zvìt¹it obor hodnot hashovací funkce a v¹echny prvky ji¾
182 v tabulce ulo¾ené znovu "zhashovat".
184 Nafukování trvá ${\cal O}\, (n)$, ale mezi dvìma nafouknutími je
185 minimálnì $ \frac {n}{2} $ Insertù.
187 Pokud tedy ka¾dý Insert pøispìje konstantou, tak to máme zadarmo!
191 PROBLÉM: Jak udìlat funkci Delete? Jednoduché zmen¹ování tabulky pøi pomìru
192 $\frac{n}{m}=\frac{1}{2}$ není dostaèující, nebo» by se mohlo stát, ¾e bychom nafukovali a
193 zfukovali hned po sobì.
197 {\bf Verze s Insert a Delete}
199 Udr¾ujeme $\frac{n}{m}\in \langle \frac{1}{4},1)$
201 pøi zfukování tabulku pùlíme, pøi nafukování zdvojnásobujeme
205 Po pøehashování je pomìr $\frac{n}{m}=\frac{1}{2} \Rightarrow$mezi dvìma pøehashováními
206 nastane minimálnì $\frac{m}{2}$ Insertù èi $\frac{m}{4}$ Deletù, tedy alespoò $\frac{m}{4}$
209 Zároveò zabereme v¾dy lineárnì prostoru vzhledem k $n$.
213 \noindent {\sc Vìta:} {\it Nafukovací hashování (se separovanými øetìzci) za pøedpokladu
214 rovnomìrné pravdìpodobnosti pracuje v prùmìrném èase ${\cal O}\,(1)$ na operaci a v prostoru
215 ${\cal O}\,(n)$ (kde $n$ je poèet pøítomných prvkù).}
219 Kde pøijít k rovnomìrné hashovací funkci?
223 \noindent Dìdeèkovo vyprávìní:
225 a) $h(x)= x$ $mod (m)$ -rychlá, snadná kolize, sudé x v¾dy v sudých pøihrádkách. Na náhodných
226 èíslech funguje v pohodì.
230 \noindent POZOROVÁNÍ: $\alpha \in(0,1)$ iracionální;
232 $x \in{\sc N}$ pak $\alpha x $ $ mod (1)$ se chová "náhodnì".
236 b) $h(x)=\lfloor m(\alpha x $ $mod(1))\rfloor$
237 $$ \frac {A}{W} \sim \alpha \Rightarrow h(x)= \lfloor m(Ax \ mod(W)) \rfloor $$
241 Jako velmi výhodné se jeví pou¾ívat $\alpha = \frac {\sqrt{5} -1}
242 {2} $ - pøevrácená hodnota zlatého øezu.
246 c) funkce k hashování øetìzcù
248 $$ h(x_1, \dots , x_n)=c(h(x_1, \dots ,x_{n-1})+x_n)$$
249 $$ \Rightarrow h(x_1, \dots , x_n)=x_n + cx_{n-1} + c^2 x_{n-2} +
254 d)Pokud $x$ je $k$-tice (celých) èísel. Pak mù¾eme jako hashovací funkci pou¾ít skalární
255 souèín s náhodnì vybraným prvkem z vektorového prostoru $Z_p^k$ (nad koneèným tìlesem):
256 $$ h(x)= \overrightarrow{a} * \overrightarrow{x} mod (p) $$
260 Pravdìpodobnost pøes v¹echny volby $\overrightarrow{a}$, ¾e $x,y$ se zahashují stejnì je
262 $$ p[h(x)=h(y)] = p[\overrightarrow{a}*\overrightarrow{x} =
263 \overrightarrow{a}*\overrightarrow{y}]= p[\overrightarrow{a}*
264 (\overrightarrow{x}-\overrightarrow{y})=0)] $$
266 Pokud platí $p[\overrightarrow{a}* (\overrightarrow{x}-\overrightarrow{y}=0)]$, pak
267 $\overrightarrow{a}$ je prvkem ortogonálního doplòku k $(x-y)$, ten má $ dim (W^\bot) =
270 $$ p= \frac{W^\bot}{Z_p^k}= \frac{p^{k-1}}{p^k} = \frac {1}{p}=\frac{1}{m}$$
272 kde $m$ je poèet pøihrádek. Co¾ je dostaèující.