]> mj.ucw.cz Git - ads2.git/blob - 12-apx/12-apx.tex
9a307fdc72ed8c86531d4c795477446ac5e8483b
[ads2.git] / 12-apx / 12-apx.tex
1 \input lecnotes.tex
2 \prednaska{12}{Aproximaèné algoritmy}{(F. Ha¹ko, J. Menda)}
3
4 \>Na~minulých predná¹kach sme sa zaoberali rôzne »a¾kými rozhodovacími problémami. Táto sa zaoberá postupmi ako sa v~praxi vysporiada» s~rie¹ením týchto problémov.
5
6 \h{Prvý spôsob: ©peciálny prípad}
7
8 \>Èasto si vystaèíme s~vyrie¹ením ¹peciálneho prípadu NP~problému, ktorý le¾í v~P. Napríklad, ak rie¹ime grafovú úlohu, tak nám mô¾e staèi» rie¹enie pre~¹peciálny graf (strom, bipartitný graf,$\ldots$). Farbenie grafu je µahké pre~nejaký malý poèet farieb. 2SAT, ako ¹peciálny prípad SAT-u sa dá rie¹i» v~lineárnom èase.
9
10 \s{Problém: Maximálna nezávislá mno¾ina v strome (nie rozhodovacia)}
11
12 \>{\I Vstup:} zakorenený strom~$T$
13 \>{\I Vstup:} nezávislá mno¾ina vrcholov~$M$
14
15 \>BUNV mô¾eme predpoklada», ¾e v~$M$ sú v¹etky listy~$T$. Ak by nejaký list $l$ nebol v~$M$, tak sa pozrieme na jeho otca:
16 \itemize\ibull
17 \:ak otec nie je v~$M$, tak vytvoríme novú nezávislú mno¾inu~$M'$ obsahujúcu aj~$l$ (veµkos» nezávislej mno¾iny stúpla o~1).
18 \:ak tam otec je, tak ho z~$M$ vyjmeme a~namiesto neho vlo¾íme~$l$ (veµkos» nezávislej mno¾iny sa nezmen¹ila).
19 \endlist
20 \>Tieto listy aj ich otcov z~$T$ odstránime a~postup opakujeme. $T$ sa mô¾e rozpadnú» na~les; potom tento postup aplikujeme na~v¹etky stromy v~lese.
21
22 \s{Algoritmus:}
23 \algo
24 \:Polo¾íme $M1:={listy stromu T}$.
25 \:Polo¾íme $M2:={otcovia vrcholov z~M1}$.
26 \:Vrátime $M1 \cup MaxNz(T\setminus(M1 \cup M2)$
27 \endalgo
28 \>{\I Poznámka:} toto doká¾eme naprogramova» v \O(n) (vrcholy máme vo fronte a prechádzame).
29
30 \s{Problém: Batoh}
31
32 \>Je daná mno¾ina $n$~predmetov s~hmotnos»ami $h_1,\ldots,h_n$
33 a cenami $c_1,\ldots,c_n$ a~batoh, ktorý unesie hmotnos»~$H$. Nájdite takú
34 podmno¾inu predmetov, ktorých celková hmotnos» je najviac~$H$ a~celková cena je
35 maximálna mo¾ná.
36
37 \>Tento problém je zobecnìním problému batohu z~minulé pøedná¹ky dvìma smìry:
38 Jednak místo rozhodovacího problému øe¹íme optimalizaèní, jednak pøedmìty
39 mají ceny (pøedchozí verze odpovídala tomu, ¾e ceny jsou rovny hmotnostem).
40 Uká¾eme si algoritmus pro øe¹ení tohoto obecného problému, jeho¾ èasová
41 slo¾itost bude polynomiální v~poètu pøedmìtù~$n$ a souètu v¹ech cen~$C=\sum_i c_i$.
42
43 \>Pou¾ijeme dynamické programování. Pøedstavme si problém omezený na~prvních~$k$
44 pøedmìtù. Oznaème si $A_k(c)$ (kde $0\le c\le C$) minimální hmotnost
45 podmno¾iny, její¾ cena je právì~$c$. Tato $A_k$ spoèteme indukcí podle~$k$:
46 Pro $k=0$ je urèitì $A_0(0)=0$, $A_0(c)=\infty$ pro $c>0$. Pokud ji¾ známe
47 $A_{k-1}$, spoèítáme $A_k$ následovnì: $A_k(c)$ odpovídá nìjaké podmno¾inì
48 pøedmìtù z~$1,\ldots,k$. V~této podmno¾inì jsme buïto $k$-tý pøedmìt nepou¾ili
49 (a pak je $A_k(c)=A_{k-1}(c)$), nebo pou¾ili a tehdy bude $A_k(c) = A_{k-1}(c-c_k) + h_k$
50 (to samozøejmì jen pokud $c\ge c_k$). Z~tìchto dvou mo¾ností si vybereme tu,
51 která dává mno¾inu s~men¹í hmotností. Tedy:
52 $$
53 A_k(c) = \min (A_{k-1}(c), A_{k-1}(c-c_k) + h_k).
54 $$
55 Tímto zpùsobem v~èase $\O(C)$ spoèteme jednu mno¾inu, v~èase $\O(nC)$ pak v¹echny.
56
57 \>Podle $A_n$ snadno nalezneme maximální cenu mno¾iny, která se vejde do batohu. To bude
58 nejvìt¹í~$c^*$, pro nì¾ je $A_n(c^*) < \infty$. Jeho nalezení nás stojí èas $\O(C)$.
59
60 \>A~jak zjistit, které pøedmìty do~nalezené mno¾iny patøí? Upravíme algoritmus,
61 aby si pro ka¾dé $A_k(c)$ pamatoval $B_k(c)$, co¾ bude index posledního pøedmìtu,
62 který jsme do~pøíslu¹né mno¾iny pøidali. Pro nalezené $c^*$ tedy bude $i=B_n(c^*)$
63 poslední pøedmìt v~nalezené mno¾inì, $i'=B_{i-1}(c^*-c_i)$ ten pøedposlední
64 a tak dále. Takto v~èase $\O(n)$ rekonstruujeme celou mno¾inu od~posledního
65 prvku k~prvnímu.
66
67 \>Ukázali jsme tedy algoritmus s~èasovou slo¾itostí $\O(nC)$, který vyøe¹í
68 problém batohu. Jeho slo¾itost není polynomem ve~velikosti vstupu ( $C$~mu¾e být a¾ exponenciálnì
69 velké vzhledem k~velikosti vstupu), ale pouze ve~velikosti èísel na~vstupu.
70 Takovým algoritmùm se øíká {\I pseudopolynomiální.}
71
72 \s{Verze bez cen:} Na verzi s~cenami rovnými hmotnostem se dá pou¾ít
73 i jiný algoritmus zalo¾ený na~dynamickém programování: poèítáme mno¾iny
74 $Z_k$ obsahující v¹echny hmotnosti men¹í ne¾~$H$, kterých nabývá
75 nìjaká podmno¾ina prvních~$k$ prvkù. Pøitom $Z_0=\{0\}$, $Z_k$
76 spoèteme ze~$Z_{k-1}$ a ze~$Z_n$ vyèteme výsledek. V¹echny tyto mno¾iny
77 mají nejvý¹e $H$ prvkù, tak¾e celková èasová slo¾itost algoritmu je~$\O(nH)$.
78
79 \h{Druhý spôsob: Aproximácia}
80
81 \>V predchádzajúcich problémoch sme sa zamerali na ¹peciálne prípady. Obèas v¹ak také ¹tastie nemáme a~musíme vyrie¹i» NP-úplný problém. Mo¾eme ustúpi» tak, ¾e nebudeme rie¹i» nieèo, èo je úplne optimálne, ale je to nejaky pomer optimalnosti ({\I aproximácia}), t.j. vieme o~koµko maximálne je na¹e rie¹enie hor¹ie ako optimálne.
82
83 \s{Problém: Obchodný cestujuci}
84
85 \>{\I Vstup:} neorientovaný graf $G$, popisujúci nejaku krajinu a~ka¾dá hrana je ohodnotená funkciou $w: E(G)\rightarrow R^+_0$
86 \>{\I Vystup:} Hamiltonovská kru¾nica (v¹etky vrcholy grafu), a~to tá najkrat¹ia (podµa ohodnotenia).
87
88 \>Tento problém je hneï na~prvý pohµad nároèný - u¾ problém, èi existuje Hamiltonovská kru¾nica je NP-úplný. BUNV nech graf~$G$ je úplný (doplnime zvy¹né hrany ohodnotené $max(w)+1$ alebo viac, nie v¹ak nekoneènom, lebo by neplatila trojuholníková nerovnos»). Vyrie¹me tento problém najprv za~predpokladu, ¾e vrcholy grafu spåòajú trojuholníkovú nerovnos», potom bez nej.
89
90 \>{\I a) trojuholníková nerovnos»:} $\forall x,y,z \in V: w(xz)\le w(xy)+w(yz)$
91
92 \>Existuje pekný algoritmus, ktory nájde Hamiltonovsku kru¾nicu, èo je
93 maximálne dvakrát tak veµká ako najoptimálnej¹ia.
94
95 \>Nájdeme najmen¹iu kostru a~obchodnému cestujúcemu poradíme, nech ide po~nej (staèí zakoreni» a~prejs» do~håbky). Problémom v¹ak je, ¾e daný sled obsahuje ka¾dý vrchol viackrát a~preto musíme nahradi» nepovolené vracania sa, t.j.~pre ka¾dý vrchol nájs» e¹te nenav¹tívený vrchol v~na¹om slede a~ís» priamo naò. Keï¾e platí trojuholníková nerovnos», tak si týmito skratkami neu¹kodíme. Nech minimálna kostra má váhu~$T$. Váha obídeného sledu tak bude~$2T$. Skrátenia urèite nezväè¹ujú, tak¾e váha nájdene Hamiltonovskej kru¾nice bude nanajvý¹~$2T$.
96
97 \>Ak máme Hamiltonovskú kru¾nicu~$C$ a~z~nej vy¹krtneme hranu, tak máme kostru grafu~$G$ s~váhou najviac~$w(C)$, teda to aspoò takú, aká je váha minimálnej kostry - $T$. To je optimálny prípad Hamiltonovskej kru¾nice. Ak to teda zlo¾íme dohromady, algoritmus nám vráti Hamiltonovskú kru¾nicu s~váhou najviac dvojnásobnou od~optimálnej Hamiltonovskej kru¾nice. Takéto algoritmy sa nazývajú {\I 2-aproximaèné}, keï¾e rie¹enie je maximálne dvojnásobné od~optimálneho.
98
99 \>{\I b) bez~trojuholníkovej nerovnosti}
100 \>Tu sa budeme naopak sna¾i» ukáza», ¾e ¾iaden polynomiálny aproximaèný algoritmus neexistuje.
101
102 \s{Veta:} Ak existuje polynomiálny $(1+\varepsilon)$-aproximaèný algoritmus pre~algoritmus obchodného cestujúceho bez~trojuholníkovej nerovnosti pre~µubovoµné $\varepsilon>0$, potom $P~=~NP$.
103 \>Dôkaz: Uká¾eme, ¾e v~tom prípade doká¾eme v~polynomiálnom èase nájs» Hamiltonovskú kru¾nicu.
104
105 \>Dostali sme graf $G$, v~ktorom hµadáme Hamiltonovskú kru¾nicu. Doplníme $G$ na~uplný graf~$G'$ a~váhy hrán~$G'$
106 \itemize\ibull
107 \: $w(e) = 1$, ak $e \in E(G)$
108 \: $w(e) = c \ll 1$, ak $e \in E(G)$
109 \endlist
110 \>Ak existuje Hamiltonovská kru¾nica v~$G'$ zlo¾ená iba z~hrán, ktoré boli pôvodne v~$G$, tak optimálné rie¹enie bude ma» váhu $n$, inak bude urèite minimálne $n-1+c$. Ak máme aproximaèný algoritmus s~pomerom $1+\varepsilon$, musí by»
111 $$
112 \eqalign{
113 (1+\varepsilon)\cdot n < n-1+c
114 c > \varepsilon\cdot n+1
115 }
116 $$
117 \>Ak by taký algoritmus existoval, tak na~neho máme polynomiálny algoritmus
118 na~Hamiltonovsku kru¾nicu. Inak neexistuje ani pseudo-polynomialny algoritmus.
119
120 \h{Aproximaèní schéma pro problém batohu}
121
122 \s{POZOR:} Verze algoritmu, kterou jsem øíkal na~pøedná¹ce, obsahovala jednu
123 pomìrnì zásadní chybu, které jsem si nev¹iml: Verze se zaokrouhlováním dolù
124 mohla produkovat nepøípustná (pøíli¹ tì¾ká) øe¹ení, verze se zaokrouhlováním nahoru pro zmìnu
125 nìkdy spoèítala øe¹ení pøíli¹ daleká od~optima. Algoritmus lze opravit (budeme-li
126 zvlá¹» zpracovávat lehké a tì¾ké pøedmìty), ale radìji budeme místo hmotností
127 kvantovat ceny. Tak dojdeme k~následujícímu aproximaènímu algoritmu. --M.M.
128
129 Ji¾ víme, jak optimalizaèní verzi problému batohu vyøe¹it v~èase $\O(nC)$,
130 pokud jsou hmotnosti i ceny na~vstupu pøirozená èísla a $C$ je souèet v¹ech cen.
131 Jak si poradit, pokud je~$C$ obrovské? Kdybychom mìli ¹tìstí a v¹echny
132 ceny byly dìlitelné nìjakým èíslem~$p$, mohli bychom je tímto èíslem
133 vydìlit. Tím bychom dostali zadání s~men¹ími èísly, jeho¾ øe¹ením by byla
134 stejná mno¾ina pøedmìtù jako u~zadání pùvodního.
135
136 Kdy¾ nám ¹tìstí pøát nebude, mù¾eme pøesto zkusit ceny vydìlit a výsledky
137 nìjak zaokrouhlit. Øe¹ení nové úlohy pak sice nebude pøesnì odpovídat optimálnímu
138 øe¹ení té pùvodní, ale kdy¾ nastavíme parametry správnì, bude alespoò jeho dobrou aproximací.
139
140 \s{Základní my¹lenka:}
141
142 Oznaèíme si $c_{max}$ maximum z~cen~$c_i$. Zvolíme si nìjaké pøirozené èíslo~$M$
143 a zobrazíme interval cen $[0, c_{max}]$ na $[0,M]$.
144 Jak jsme tím zkreslili výsledek? V¹imnìme si, ¾e efekt je stejný, jako kdybychom jednotlivé
145 ceny zaokrouhlili na~násobky èísla $c_{max}/M$. Ka¾dé $c_i$ jsme tím
146 zmìnili o~nejvý¹e $c_{max}/M$, celkovou cenu libovolné podmno¾iny pøedmìtù tedy
147 nejvý¹e o~$n\cdot c_{max}/M$. Teï si je¹tì v¹imnìme, ¾e pokud ze~zadání odstraníme
148 pøedmìty, které se samy nevejdou do~batohu, má optimální øe¹ení pùvodní úlohy cenu $OPT\ge c_{max}$,
149 tak¾e chyba v~souètu je nejvý¹e $n\cdot OPT/M$. Má-li tato chyba být shora omezena
150 $\varepsilon\cdot OPT$, musíme zvolit $M\ge n/\varepsilon$.
151
152 \s{Algoritmus:}
153 \algo
154 \:Odstraníme ze~vstupu v¹echny pøedmìty tì¾¹í ne¾~$H$.
155 \:Spoèítáme $c_{max}=\max_i c_i$ a zvolíme $M=\lceil n/\varepsilon\rceil$.
156 \:Kvantujeme ceny: $\hat{c}_i = \lfloor c_i \cdot M/c_{max} \rfloor$.
157 \:Vyøe¹íme dynamickým programováním problém batohu pro upravené ceny $\hat{c}_1, \ldots, \hat{c}_n$
158 a pùvodní hmotnosti i kapacitu batohu.
159 \:Vybereme stejné pøedmìty, jaké pou¾ilo optimální øe¹ení kvantovaného zadání.
160 \endalgo
161
162 \>Kroky 1--3 a 5 jistì zvládneme v~èase $\O(n)$. Krok~4 øe¹í problém batohu
163 se souètem cen $\hat{C}\le nM \le n^2/\varepsilon$, co¾ stihne v~èase $\O(n\hat{C})=\O(n^3/\varepsilon)$.
164 Zbývá dokázat, ¾e výsledek na¹eho algoritmu má opravdu relativní chybu nejvý¹e~$\varepsilon$.
165
166 Nejprve si rozmyslíme, jak dopadne optimální øe¹ení $OPT$ pùvodního zadání,
167 kdy¾ ceny v~nìm pou¾itých pøedmìtù nakvantujeme (mno¾inu indexù tìchto pøedmìtù si oznaèíme~$Y$):
168 $$
169 \eqalign{
170 \widehat{OPT} &= \sum_{i\in Y} \hat{c}_i =
171 \sum_i \left\lfloor c_i\cdot {M\over c_{max}} \right\rfloor \ge
172 \sum_i \left( c_i\cdot {M\over c_{max}} - 1 \right) \ge \cr
173 &\ge
174 \biggl(\sum_i c_i \cdot {M\over c_{max}}\biggr) - n =
175 OPT \cdot {M\over c_{max}} - n.
176 }
177 $$
178 Nyní naopak spoèítejme, jak dopadne øe¹ení~$Q$ nakvantovaného problému pøi pøepoètu
179 na~pùvodní ceny (to je výsledek na¹eho algoritmu):
180 $$
181 \eqalign{
182 ALG &= \sum_{i\in Q} c_i \ge
183 \sum_i \hat{c}_i \cdot {c_{max}\over M} =
184 \biggl(\sum_i \hat{c}_i\biggr) \cdot {c_{max}\over M} \ge^*
185 \widehat{OPT} \cdot {c_{max}\over M}.
186 }
187 $$
188 Nerovnost $\ge^*$ platí proto, ¾e $\sum_{i\in Q} \hat{c}_i$ je optimální øe¹ení
189 kvantované úlohy, zatímco $\sum_{i\in Y} \hat{c}_i$ je nìjaké dal¹í øe¹ení té¾e úlohy,
190 které nemù¾e být lep¹í. Teï u¾ staèí slo¾it obì nerovnosti a dosadit za~$M$:
191 $$
192 \eqalign{
193 ALG &\ge \biggl( { OPT \cdot M\over c_{max}} - n\biggr) \cdot {c_{max}\over M} \ge
194 OPT - {n\cdot c_{max}\over n / \varepsilon} \ge OPT - \varepsilon c_{max} \ge \cr
195 &\ge OPT - \varepsilon OPT = (1-\varepsilon)\cdot OPT.
196 }
197 $$
198 Algoritmus tedy v¾dy vydá øe¹ení, které je nejvý¹e $(1-\varepsilon)$-krát hor¹í ne¾ optimum,
199 a~doká¾e to pro libovolné~$\varepsilon$ v~èase polynomiálním v~$n$. Takovému algoritmu øíkáme
200 {\I polynomiální aproximaèní schéma} (jinak té¾ PTAS\foot{Polynomial-Time Approximation Scheme}).
201 V~na¹em pøípadì je dokonce slo¾itost polynomiální i v~závislosti na~$1/\varepsilon$, tak¾e
202 schéma je {\I plnì polynomiální} (øeèené té¾ FPTAS\foot{Fully Polynomial-Time Approximation Scheme}).
203
204 \bye